Spor o ruštinu eskaluje
Boj o používání ruštiny na Ukrajině, kde se tímto jazykem běžně hovoří zejména na východě a jihu země, se po převratu v Kyjevě rozhořel naplno, alespoň podle ruských médií. Ta vyjadřují zděšení nad tím, že ukrajinský parlament zrušil zákon z éry svrženého prezidenta Janukovyče, který dovoloval používat ruštinu jako druhou úřední řeč v bezmála polovině země, ve 13 z 27 oblastí.
"Na Ukrajině veřejnost protestuje proti boji s ruským jazykem, rozpoutaným novými vládci. Je příznačné, že akce začaly nikoli ve východních či jižních oblastech země, ale v její západní části, ve Lvově," uvádí zpravodajský server newsru.com. Právě v této baště ukrajinského nacionalismu se prý mnozí obyvatelé rozhodli mluvit "zásadně rusky" ze solidarity s ruskojazyčnými Ukrajinci a na protest proti ideologii nacionalistické strany Svoboda.
Ruštinu v běžné komunikaci podle webu preferují nejméně dvě pětiny Ukrajinců, ale v parlamentu se prý už objevily návrhy takové počínání trestat. Pod výzvu lvovské inteligence k toleranci vůči ruskojazyčným Ukrajincům se podle serveru podepsal i syn Romana Šucheviče, legendárního velitele Ukrajinské povstalecké armády, tedy "banderovců". A jedno lvovské nakladatelství se hned rozhodlo vydat knížku v ruštině jako svou první v tomto jazyce po 11 letech existence, a to na "protest proti nepromyšleným rozhodnutím nového režimu".
Ruský vládní list Rossijskaja gazeta přišel s municí těžkého kalibru, když připomněl, že Ukrajina válčila s ruštinou jako nepřítelem za hejtmana Symona Petljury, který po první světové válce krátce vládl zemi."Zrušení zákona, bránícího jazyky národnostních menšin, je velice špatný signál. Znamená to, že nové ukrajinské vedení a parlament se zříkají závazků vůči Radě Evropy i evropských norem," argumentuje Michail Fedotov, šéf rady pro lidská práva při úřadu ruského prezidenta.
Populární ruský spisovatel Sergej Lukjaněnko, známý i českým čtenářům cyklem fantastických románů Hlídka, se údajně rozhodl odpovědět po svém: zakázal překládat své knížky do ukrajinštiny, protože k moci v Kyjevu se dostali "nacisté a vrahové", uvádí server newsru.com.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
