Spor o národní parky: Bude na Šumavě suchá divočina, nebo skutečná příroda s listnáči?

21. únor 2017

Ve sněmovně se dnes schyluje k bitvě o národní parky, především o ten šumavský – a to kvůli schvalování novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Senát chce posílit práva obcí a zrušit patnáctileté moratorium na rozdělování parků do jednotlivých zón podle stupně ochrany. Zastánci senátní úpravy tak chtějí zabránit vylidňování, podle kritiků to ale může vést až ke konci národních parků jako nejcennějších chráněných území.

„Zatímco sněmovní návrh byl vítězstvím ekologických aktivistů nad šumavskými obcemi v poměru 10:0, tak senátní verze jim dává aspoň nějakou šanci. Posiluje práva obcí při rozhodování v Radě NP Šumava, například při schvalování návštěvního řádu nebo zásad péče. Bez senátní verze bude život obyvatel Šumavy daleko složitější,“ říká poslanec ODS Jan Zahradník.


Sněmovní verze zavádí bezzásahovost na většině území Šumavy, a to je velký problém. Nesmělo by se nic vysazovat ani bojovat proti kůrovci. Uvědomme si, co tohle způsobilo před deseti lety po orkánu Kyrill. Tehdy uschlo 20 tisíc hektarů, ale po této novele by Šumava mohla uschnout celá.Jan Zahradník

„Šumavské obce se dnes slušně rozvíjejí a my chceme, aby to pokračovalo. Pokud projde sněmovní verze, tak zvítězí divočina a snahy lidí se tam uživit – podnikáním nebo hospodařením – budou velmi složité,“ dodává.


Příčinou kůrovcové kalamity bylo vysazení smrkových monokultur v polohách, kde to neodpovídalo. Přizpůsobením II. zón přírodním podmínkám, tedy například vysazením listnatých lesů, které tam dnes chybí, opakování něčeho podobného zabráníme.Václav Zemek

Listnáči proti kůrovci

„Mám přesně opačný názor. Tohle by možná platilo, pokud bychom byli ve stavu nula. Tady už ale platí zákon o ochraně přírody a krajiny – a sněmovní verze novely přináší jeho výrazné zjednodušení a zjemnění,“ namítá poslanec Václav Zemek z ČSSD.

Sněmovní verze podle něho není vítězstvím ekologů: „Návrh se projednával asi rok, pořádali jsme kulaté stoly se zástupci obcí a některé jejich požadavky byly zahrnuty – a mnohé pozměňovací návrhy nevládních organizací naopak ne.“

Šumavě podle Zemka nehrozí vylidňování ani uschnutí. „Ve sněmovní verzi se nic nepíše o usychání ani ponechání napospas. V dlouhodobých cílech je tam jen uvedeno, že bychom měli převážnou část parku – současné II. zóny – převádět do přírodě blízkých ekosystémů, aby tam byly i listnaté lesy. Ale nestane se to zítra, pozítří ani za deset let. Minimálně je tam to patnáctileté moratorium,“ doplňuje.

autoři: rkr , ert
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.