Spor o da Vinciho portrét princezny
Za pakatel – pouhých 21 000 dolarů – prodala zřejmě aukční síň Christie´s malbu Leonarda da Vinci.
V roce 1998 se objevil mezi uměleckými díly draženými věhlasnou aukční síní Christie´s ženský portrét vyvedený inkoustem a křídou na jemném pergamenu. Autorství připsali odborníci některému z tzv. nazarénistů. Nazarénismus byl oblíbený v první polovině 19. století v Německu a jeho vyznavači, jako byl například Franz Pforr nebo Ludwig Vogel, imitovali styl pozdně gotických a raně renesančních mistrů. Historik umění Martin Kemp z Oxfordské univerzity však pojal podezření, že dražená malba je mnohem starší a má podstatně věhlasnějšího autora. Už na reprodukci rozeznal malbu typickou pro leváka - a ne ledajakého. Podle Kempa mohl portrét mladé ženy vytvořil Leonardo da Vinci.
Nazarénistický původ malby vyloučilo radiouhlíkové datování pergamenu. Portrét byl vytvořen nejpozději v roce 1650. Za nejranější termín vzniku byl určen rok 1440. Další vodítko nabídly Kempovi stopy po dírkách patrné na samém okraji pergamenu. Bylo jasné, že portrét byl kdysi svázán v knize. Kemp ji chtěl najít, ale v úspěch moc nevěřil.
„Bylo to jako hledat jehlu v kupce sena,“ přiznává oxfordský historik umění.
Naštěstí dostal Kemp tip od amerického historika Edwarda Wrighta z University of South Florida. Wright se domníval, že portrét mohl být součástí renesanční knihy známé jako Sforziada. Ta je na světě ve třech nebo čtyřech exemplářích. Kemp prohlédl Sforziadu uloženou ve sbírkách v Londýně, Paříži a nakonec i v Národní knihovně ve Varšavě. Každá z knih je originál, má jiné desky a je jinak zdobená. List s portrétem mladé ženy mohl patřit jen do varšavské Sforziady. Dírky na okraji odpovídaly rozmístění nití vazby v knize. Také druh pergamenu malby a knihy se shoduje. Na knize jsou dokonce stopy po řezech, kterými zřejmě někdo uvolnil list s portrétem z vazby. Kemp odhaduje, že portrét byl vyňat z knihy někdy v 18. století, kdy byla varšavská Sforziada převázána.
Sforziadu dal zhotovit milánský vévoda Lodovico Sforza známý pro svou snědou pleť pod přezdívkou Il Moro tedy Mouřenín. Kniha byla součástí svatebních darů pro Morovu dceru a shrnuje historii rodu Sforzů. Kemp je přesvědčený, že Leonardo da Vinci, který pobýval na Sforzově milánském dvoře několik let v období mezi roky 1481 a 1499, namaloval do jednoho výtisku portrét vévodovy dcery. V té době byl Leonardo jediným malířem-levákem ve Sforzových službách.
Zdaleka ne všichni historici umění však s Kempem souhlasí. Například autoři výstavy Renesance a manýrismus konané ve vídeňském muzeu Albertina odmítli portrét mladé ženy vystavit s odůvodněním, že ho „nikdo nepovažuje za Leonardovo dílo“ a že „portrét pochází z 19. století.“
Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 21.10.2011 v 9:00.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.