Spor o činnost německé zahraniční rozvědky v Iráku pokračuje

Činnost agentů německé rozvědky během války v Iráku je v Německu předmětem zájmu sdělovacích prostředků i politiků už od začátku ledna. Tehdy totiž některá zdejší média informovala o tom, že 7.dubna 2003 americké jednotky bombardovaly restauraci v bagdádské čtvrti Mansur, ve které se měl údajně v tu dobu nacházet Saddám Hasajn. Podle německé veřejnoprávní televize ARD to byli právě agenti BND, kdo dodal Spojeným státům tuto informaci. Zpráva o činnosti agentů BND, kterou dal spolkový kabinet Angely Merkelové minulý týden k dispozici členům Bundestagu, něco takového popírá.

Oproti předchozím tvrzením spolkové vlády však německá zahraniční rozvědka BND přesto dodávala americké straně informace o poloze vojenských cílů v Iráku. Poté, co se seznámili s předloženou dokumentací vlády, to koncem minulého týdne prohlásili zástupci poslaneckých frakcí vládních CDU a SPD Norbert Röttgen a Olaf Scholz. Údaje o poloze vojenských cílů však údajně nebyly použity k vojenským útokům, ani nebyly rozhodující pro válečné operace Američanů v Iráku.

Německé opozici ale toto vysvětlení nestačí a žádá, aby se aktivitami BND v Iráku a jeho spoluprací se CIA zabýval zvláštní vyšetřovací výbor. Jeho ustavení mohou opoziční strany prosadit pouze tehdy, pokud budou postupovat společně. Na stranu Strany levice, která volá po zvláštním vyšetřovacím výboru už několik týdnů, se v pátek postavili také Zelení. Liberální demokraté z FDP podmiňují svůj souhlas s ustavením výboru požadavkem, aby byla prozkoumána také role, kterou v aféře hrála někdejší spolková vláda rudo-zelené koalice - a ta, jak známo, navenek vždy jasně deklarovala pacifismus a válku v Iráku ostře kritizovala.

Což staví stranu Zelených do poněkud ošemetné pozice - vždyť to byl právě člen Zelených Joschka Fischer, kdo v minulé vládě šéfoval resortu zahraničí. Právě proto Zelení od vypuknutí celé aféry poněkud kličkovali, když v lednu nejdřív žádali vysvětlení celé záležitosti, aby se potom spokojili s příslibem vlády, že dodá potřebné informace. A nyní, když je vládní zpráva na světě, zase tvrdí, že v celé záležitosti nadále zůstává mnoho nezodpovězených otázek. A ty by podle předsedkyně frakce Zelených v Bundestagu Renate Künastové měl zodpovědět právě vyšetřovací výbor.

Co přesně se vlastně ve vládní zprávě píše? Dokument, jehož pouhá třetina je přístupná veřejnosti, pojednává o aktivitách dvou agentů BND, kteří zůstali v Bagdádu i během války v Iráku. Vedle toho vládní zpráva informuje o údajných letech a mezipřistáních letadel CIA v Evropě, únosu německého občana Chalída al Másrího agenty CIA do Afghánistánu a o tom, jak je v zahraničí zacházeno s osobami podezřelými z terorismu.

Pravděpodobně největší pozornost vyvolává otázka, zda oni dva agenti německé rozvědky v Bagdádu dodávali americké straně informace vojenské charakteru, které mohly eventuelně ovlivnit volbu cílů, na které Američané útočili. Kabinet už dříve prohlásil, že němečtí agenti Američanům pouze pomáhali sestavit tak zvaný "low strike list" - tedy seznam cílů, na které nemělo být útočeno z humanitárních, ekologických nebo politických důvodů. Jak koncem minulého týdne napsal list Süddeutsche Zeitung, přiznává nyní spolková vláda, že pracovníci BND poskytovali americké straně informace vojenského charakteru - včetně informací o poloze určitých cílů. To však podle vlády nic nemění na tom, že německá strana válku v Iráku zásadně odmítala a aktivní podpora některé z válečných stran byla vyloučena.

Zdá se, že celá kauza o možné výměně strategických vojenských informací mezi německou a americkou rozvědkou ještě zdaleka nekončí. Dokládá však jedno: že zpravodajské služby většiny demokratických států navzájem spolupracují a vyměňují si některé strategické informace vojenského charakteru. Bez ohledu na to, jaká vláda je v těchto zemích právě u moci.