Společný hrob odhalil zelenou Saharu
Sahara nebyla vždycky tak vyprahlá jako dnes - v době kamenné na ní bylo velké jezero, kolem kterého žili lidé i zvířata.
Paleontolog Paul Sereno z Chicagské univerzity na Sahaře vykopává dinosaury. Na území Nigeru v lokalitě Gobero ale odkryl něco docela jiného - pohřebiště, na kterém archeologové zatím odkryli 67 hrobů. Kromě lidských ostatků se zde našly také kosti ryb a krokodýlů, které ukazují, že na jednom z nejsušších míst světa před 10 000 let existovalo velké jezero obklopené bujnou vegetací.
Podle radiokarbonového datování nálezů bylo pohřebiště využíváno ve dvou vlnách. Před 8 až 10 000 let zde své mrtvé pohřbíval kmen lovců a sběračů, kteří dorůstali výšky skoro dvou metrů. O tom, že šlo o obratné lovce, pro které nebyl problém opatřit si dost potravy, svědčí nejen jejich vzrůst, ale i hojné nálezy kostí mnoha zvířat, která žila na březích jezera. Tito lidé zmizeli ve chvíli, kdy Sahara na několik tisíc let vyschla. Po návratu dešťů se už neobjevili - před 4500 až 7000 let je nahradili daleko menší lidé, kteří chovali dobytek a lovili ryby.
Jedním z nejzajímavějších objevů na pohřebišti je hrob starý asi 5300 let. Leží v něm žena a dvě děti, které se vzájemně objímají. Do této pozice byla jejich těla po smrti pečlivě naaranžována, což svědčí o spiritualitě zdejších lidí a péči, kterou věnovali svým zemřelým.
Archeologové doufají, že jim nálezy z pohřebiště umožní hlouběji prostudovat život dávných obyvatel Sahary i způsoby, jakými se vyrovnávali s dramatickými změnami klimatu.
Průběh objevování pohřebiště popisuje článekv PLoS ONE.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka