Společný hrob odhalil zelenou Saharu

22. září 2010

Sahara nebyla vždycky tak vyprahlá jako dnes - v době kamenné na ní bylo velké jezero, kolem kterého žili lidé i zvířata.

Paleontolog Paul Sereno z Chicagské univerzity na Sahaře vykopává dinosaury. Na území Nigeru v lokalitě Gobero ale odkryl něco docela jiného - pohřebiště, na kterém archeologové zatím odkryli 67 hrobů. Kromě lidských ostatků se zde našly také kosti ryb a krokodýlů, které ukazují, že na jednom z nejsušších míst světa před 10 000 let existovalo velké jezero obklopené bujnou vegetací.

Logo

Podle radiokarbonového datování nálezů bylo pohřebiště využíváno ve dvou vlnách. Před 8 až 10 000 let zde své mrtvé pohřbíval kmen lovců a sběračů, kteří dorůstali výšky skoro dvou metrů. O tom, že šlo o obratné lovce, pro které nebyl problém opatřit si dost potravy, svědčí nejen jejich vzrůst, ale i hojné nálezy kostí mnoha zvířat, která žila na březích jezera. Tito lidé zmizeli ve chvíli, kdy Sahara na několik tisíc let vyschla. Po návratu dešťů se už neobjevili - před 4500 až 7000 let je nahradili daleko menší lidé, kteří chovali dobytek a lovili ryby.

Jedním z nejzajímavějších objevů na pohřebišti je hrob starý asi 5300 let. Leží v něm žena a dvě děti, které se vzájemně objímají. Do této pozice byla jejich těla po smrti pečlivě naaranžována, což svědčí o spiritualitě zdejších lidí a péči, kterou věnovali svým zemřelým.

Archeologové doufají, že jim nálezy z pohřebiště umožní hlouběji prostudovat život dávných obyvatel Sahary i způsoby, jakými se vyrovnávali s dramatickými změnami klimatu.

Průběh objevování pohřebiště popisuje článekv PLoS ONE.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio