Spojené státy slaví 250 let nezávislosti ve stínu drsné protiimigrační politiky
Někdejší americký prezident John F. Kennedy definoval Spojené státy jako národ imigrantů. V knize, která byla pod tímto názvem vydána posmrtně v roce 1964, Kennedy vyzdvihl historický a kulturní přínos imigrace jakožto hnací síly národa. Letos, kdy země slaví 250. výročí Deklarace nezávislosti, je otázkou, jestli tento duch v USA stále přetrvává.
Čtěte také
Od doby, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, republikánský prezident podepsal více než 180 exekutivních nařízení omezující imigraci, píše španělský list El País.
„Po celá desetiletí existovala oboustranná podpora reformy a modernizace našeho imigračního systému a zároveň uznávání přínosu přistěhovalců,“ vysvětluje Naureen Shahová, ředitelka pro politiku a vládní záležitosti Americké unie pro občanské svobody (ACLU).
„Pro Trumpa se však ukázalo jako politicky velmi užitečné využívat nenávist, postavit Američany proti jejich sousedům a proměnit je v jakousi děsivou hrozbu, i když ve skutečnosti jde o jednotlivce žádající o azyl, prchající, aby si zachránili život. Tato nenávist se nyní stala federální politikou a ničí životy tisíců lidí po celé zemi,“ říká Shahová.
Imigrantský původ
S výjimkou původních obyvatel Ameriky může většina Američanů vysledovat svůj imigrantský původ. V raných letech byly Spojené státy otevřené nejen pro vážené cizince, ale i pro utlačované a pronásledované ze všech národů a náboženství.
Čtěte také
Více než dvě století poté Trumpova administrativa tento tmel národa zcela přetváří. Spojené státy opustilo v roce 2025 více migrantů, než kolik do nich vstoupilo. Stalo se tak poprvé za 50 let, kdy existují záznamy. Podle údajů prestižního amerického think-tanku Brookings Institution poklesl počet příchozích do záporu a očekává se, že v roce 2026 bude trend stejný.
Kromě masových deportací vláda uzavřela hranice, ukončila programy pro uprchlíky a azylové programy, zakázala vstup státním příslušníkům některých zemí a zpřísnila nebo pozastavila vízové programy, upozorňuje El País.
Počet imigrantů klesá
Přesto v USA žije více imigrantů než kdekoli jinde. Přistěhovalci tvoří 15 procent z více než 340 milionů obyvatel, ale po více než půlstoletí rychlého růstu počet imigrantů v zemi nyní klesá.
Čtěte také
„Je to nepochybně národ imigrantů, ale cítí se zde být vítáni? Ne!“ říká Julie Morenová. Ví, o čem mluví. Tento týden se vrátila z Mexika, kde navštívila svého manžela. Bylo to podruhé od října, kdy za ním jela – její muž se totiž musel vrátit do své původní vlasti.
Netfalí Juárez přišel do Spojených států hledat budoucnost, která by mu umožnila uživit rodinu, kterou zanechal v mexickém státě Puebla. Přijel jako nelegální imigrant, ale zamiloval se a oženil s Morenovou, která je americkou občankou.
Řada byrokratických překážek mu zabránila v získání legálního pobytu. Přesto to nebyl žádný zásadní problém a manželé spolu v USA žili 15 let. To se změnilo poté, co se Trump vrátil se slibem, že uskuteční největší deportační čistku v historii.
Peníze za dobrovolný odchod
Jedním z nejobávanějších článků v protiimigrační politice se pro přistěhovalce stal pobyt v detenčních centrech Imigrační a celní správy (ICE). Zařízení se potýkají s obrovským nárůstem zadržených, kteří se mačkají v omezených prostorách a nemají přístup k lékům ani kvalitní potravě. Jen v první polovině roku zemřelo ve vazbě v těchto centrech 20 lidí, upozorňuje El País.
Čtěte také
Vyhlídka na to, že se člověk ocitne v detenčním centru, je jednou z nátlakových metod, které vláda používá k dobrovolným odchodům. Právě ty se Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) rozhodlo propagovat tváří v tvář obtížím s dosažením svého cíle deportovat milion nelegálních migrantů ročně. Nejprve lidem nabídlo 1000 dolarů a později zvýšilo nabídku na 2 600 dolarů.
Administrativa odhaduje, že zemi opustilo milion 900 tisíc cizinců, ačkoli tato čísla nelze nezávisle ověřit. Nelze ani potvrdit, zda ti, kteří odešli, skutečně obdrželi peníze, které jim byly slíbeny. V detenčních centrech se nyní nachází asi 63 tisíc osob.
Trump se navíc snaží transformovat imigrační soudy, které rozhodují o nařízení k deportacím. Odvolal soudce, kteří jsou považováni za nejvíce podporující imigranty.
Amerika otevřená bílým a bohatým
„Ty soudy nejsou nezávislé. Soudci vědí, že pokud rozhodnou ve prospěch přistěhovalce, mohou přijít o místo. Takto rozhodují soudy v diktaturách,“ kritizuje situaci právník zabývající se migrací Eric Lee.
Čtěte také
Vláda postupně ruší humanitární programy poskytované předchozími administrativami, aby rozšířila okruh lidí, kteří podléhají deportacím. Jedním z takových programů je Dočasný chráněný status, který byl vytvořen s cílem poskytnout útočiště občanům zemí postižených ozbrojeným konfliktem nebo přírodními katastrofami.
Základní problém imigrace do Spojených států, tedy nalezení legální cesty k trvalému pobytu a občanství, tak zůstává nevyřešen a zdůrazňuje neschopnost Kongresu schválit komplexní imigrační reformu. Kritici tvrdí, že Amerika, kterou si Trump představuje, má prostor pouze pro jeden typ cizinců, a sice bílé a bohaté.
Republikánská administrativa ukončila přijímání uprchlíků, přičemž udělila výjimku bílým Jihoafričanům. Zrušila pracovní a studentská víza a prosadila nový vízový program. Ten nabízí cestu k trvalému pobytu těm, kteří jsou ochotni zaplatit milion dolarů, uzavírá španělský El País.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Alternativa pro Německo ve svém programu potírá tradici obnovitelných zdrojů ve východních spolkových zemí. Venezuela se po zemětřesení potýká se špatným krizovým řízením. Švédský ostrov Gotland se připravuje na případnou vojenskou ochranu Baltského moře. Polsko spustilo projekt na zlepšení soužití lidí s medvědy. Taková jsou další témata pořadu, který připravil Jakub Rerich.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.

