Spojené státy ovládají Latinskou Ameriku jen částečně

Naposledy se podobný samit vrcholné politické reprezentace západní polokoule konal v dubnu roku 2001 v Quebecu a další se měl podle původní dohody uskutečnit až příští rok v Argentině. Ale loni Kanada vyzvala představitele všech amerických zemí k mimořádnému setkání, na němž by se hovořilo specielně o následcích 11. září 2001 a o společném boji amerických zemí s terorismem.

Kromě tohoto námětu a otázek bezpečnosti, které nepochybně zaujmou podstatnou část diskuse amerických státníků v Monterrey, se ale teď dostávají do popředí také problémy migrace, vzájemného obchodu a stále rostoucí sociální nerovnosti. Těsně před začátkem samitu ještě vypukl spor nad návrhem Spojených států, aby se shromáždění státníci dohodli na přísných ekonomických sankcích, které by v budoucnu měly postihovat tzv. "korupční vlády".

Spojené státy by chtěly v lednu příštího roku uzavřít pakt o svobodném obchodu všech amerických zemí s tím, že "korupční vlády" by mohly být z dalších zasedání této organizace vyloučeny. Avšak některé latinsko-americké země, které se obávají přílišného vlivu Spojených států v tomto regionu, už vyjádřily proti tomuto návrhu své námitky.

Zvláště Brazílie, Argentina, Ecuador a Venezuela, které mají v současné době levicově zaměřené vlády, se v poslední době často staví proti politice prezidenta Bushe. A v tomto případě, ačkoli aspoň obecně podporují opatření proti korupci, všechny čtyři země kritizují americký návrh prostě "trestat" údajně nejzkorumpovanější režimy. "Kdo bude rozhodovat o tom, která vláda je zkorumpovaná?" táže se venezuelský velvyslanec u Organizace amerických států a dádává, že takový systém by mohl být snadno zneužit a mohl by sloužit jako politická odveta v podstatě proti kterékoli vládě.

Někteří nově zvolení političtí představitelé latinsko-amerických zemí stále ve větší míře kritizují dosavadní vedoucí postavení Spojených států v západní hemisféře a namítají, že ekonomická politika Washingtonu nepomáhá generovat hospodářský růst celého regionu a neřeší problém chudoby.

S pochopením se nesetkávají ani bezpečnostní opatření Spojených států, zvláště nedávné rozhodnutí Bushovy administrativy fotografovat na hranicích cizí návštěvníky a snímat jim otisky prstů. Brazílie dokonce vyhlásila stejná, reciproční opatření proti občanům Spojených států, kteří přicházejí na návštěvu do Brazílie.

Naopak značnou podporu v celé Latinské Americe si získal nedávný projev George Bushe, věnovaný otázkám migrace a s opatrným optimismem jej přijali i jeho kritici, ačkoli i tento jeho návrh souvísí s problémem bezpečnosti. Bush řekl, že obavám z terorismu by měla ulehčit nově připravovaná legislativa, podle níž by dosud ilegální přistěhovalci do Spojených států získali oficiálně pracovní povolení nejméně na tři roky. To by zásadně změnilo jejich status a ulehčilo život milonům lidí, kteří si takto ve Spojených státech přivydělávají.

"Je to projev spolupráce, kterého si ceníme," prohlásil na Bushův návrh mexický prezident Fox. V každém případě je to záležitost, která by mohla přispět ke zlepšení vztahů Spojených států a Mexika i všech ostatních latinsko-amerických zemí. A nepochybně se stane žhavým námětem diskuse.

Jediným nepozvaným latinsko-americkým státníkem na vrcholnou schůzku Organizace amerických států v Monterrey zůstává kubánský prezident Fidel Castro. Kuba byla vyloučena z této organizace už v roce 1962, ale i v nepřítomnosti znovu vyvolává spory. Argentina a Venezuela totiž v poslední době znovu navázaly s Castrovým režimem těsnější vztahy a rozhodně odmítají námitky Spojených států proti tomu jako zasahování do své zahraniční politiky.

Dominance Spojených států v západní hemisféře je tedy relativní. Přestože George Bush má stále mnoho co nabídnout a Spojené státy ekonomicky vedou celý tento region, mnoho latinsko-amerických zemí zůstává nespokojených, stejně jako zůstává nespokojených mnoho jejich obyvatel - trvalý problém chudoby, sociální nerovnosti a zaostalosti a nedostatky demokracie se daří překonávat jen částečně.