Spojené státy obnovují sankce vůči Teheránu, zatímco Íránem se šíří protivládní protesty

Íránský riál ztratil za posledního půl roku dvě třetiny své hodnoty. Obyvatelé země se bojí, že klesne ještě níže po chystaných amerických sankcích, které Washington začne zavádět v úterý ráno. Shánějí proto zahraniční měnu a zlato. Záběry zveřejněné na sociálních sítích ukazují rozhněvané demonstranty v třetím největším íránském městě Isfahánu. Policie proti nim nasadila slzný plyn a oni v odvetě pálí pneumatiky a podpalují policejní auta.

Přiznané demonstrace

Dokonce i íránské státní agentury přiznaly demonstrace v Šírázu a Ahvázu na jihu země, Mašhadu a Sárí na severu a v Karadži západně od Teheránu. Protesty byly zaznamenány i v Aráku a Šáhín Šahru. Íránista Saeed Ghasseminejad  z americké Nadace pro obranu demokracie (FDD) říká, že demonstrace byly nečekané a začaly zřejmě na sociálních sítích.

Podle tohoto odborníka představují protesty pro režim velkou hrozbu. Ghasseminejad zdůrazňuje, že současné demonstrace sice nejsou tak rozšířené, jako byly protesty v prosinci, ale sjednotily třídy s nižšími a středními příjmy. Zapojila se do nich velká i malá města. A až ještě přitvrdí sankce, přijdou demonstrovat i vyšší společenské vrstvy, soudí expert.

V prosinci a lednu Íránci protestovali proti špatné hospodářské situaci ve více než 80 městech. Při střetech s policií bylo tehdy zabito nejméně 25 lidí a tisíce dalších byly zatčeny. Další demonstrace přišly v červnu, kdy se prudce propadl íránský riál. Podle Independentu je špatná hospodářská situace následek odstoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa od mezinárodní dohody o omezení íránského jaderného programu.

Sankce jsou zpět

Šéf Bílého domu také nařídil obnovení sankcí, které Kongres pozastavil po podpisu jaderné dohody v roce 2015. Američtí představitelé rovněž přiznali, že naléhají na spojence, aby do letošního listopadu úplně zastavili dovoz íránské ropy. Analytická firma Facts Global Energy proto předpokládá, že by íránský prodej mohl do konce roku klesnout ze současných 2,4 milionu barelů denně na pouhých 700 tisíc.

Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf v pátek řekl, že Čína, která je na íránské ropě velmi závislá, se snaží mezinárodní jadernou dohodu obnovit. Íránský riál však stále klesá a po obnovení amerických sankcí zřejmě spadne ještě níž. Podle íránisty Ghasseminejada se tak dají očekávat další nepokoje, které se zřejmě zpolitizují.

Už teď se na demonstracích ozývají slogany proti náboženskému a politickému vedení země a proti nákladnému vměšování Íránu do konfliktů v Jemenu, Sýrii a na palestinských územích. Na videonahrávkách z protestů v Karadži jsou vidět desítky demonstrantů, kteří provolávají „smrt diktátorovi“, tedy nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu.

Emotivní výzvy demonstrantů

Další záběry z metropole Teheránu ukazují, jak lidé křičí: „Pryč s mulláhy!“ Někteří z protestujících dokonce vzývali íránského krále. Šáha Muhammada Rezu Pahlavího svrhla islámská revoluce v roce 1979 a on o rok později zemřel v americkém exilu.

Jak se současná hospodářská situace stále zhoršuje, Íránci propadají panice a nakupují zásoby potravin a dolary a zlato, aby těžké časy přežili. Politoložka z think-tanku Atlantická rada (AC) Holly Dagresová varuje, že krize ani protesty hned tak neskončí. Podle ní je vidět, jak moc jsou Íránci nespokojení. Nejde jen o měnu a hospodářské potíže. V zemi je i nedostatek vody a časté výpadky elektřiny, cituje analytičku Independent.

Šéf americké diplomacie Pompeo demonstrující podpořil a zdůraznil, že „nejsou šťastní s vedením země, které neplní své hospodářské sliby“|foto: CC0 Public domain

Rádio Farda, íránské vysílání americké stanice Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda, zdůrazňuje, že protesty jsou v mnoha městech politické už dávno. Požadují nejen odstoupení ajatolláha Chameneího, ale i propuštění politických vězňů nebo zrušení povinného nošení ženského hidžábu. A íránská média přiznala, že v pátek demonstranti napadli kamením a cihlami šíitský seminář v Eštehárdu a desítky duchovních před nimi museli utéct.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v reakci prohlásil, že Spojené státy obnoví pozastavené protiíránské sankce na příkaz prezidenta Trumpa už v úterý, uvádí agentura Reuters. Podle ní Teherán nebude smět nakupovat americké dolary a obchodovat se zlatem a drahými kovy, s kovy obecně, uhlím a průmyslovým softwarem.

Státní televize v neděli oznámila, že Írán uvolní pravidla směny valut, aby zastavil pád riálu. Obyvatelé země demonstrovali už šestý den. Agentury informovaly o zastřelení jednoho člověka v Karadži, jenž se tak stal první obětí současné vlny nepokojů. Úřady však popřely, že by ho zabily bezpečnostní síly.

Nejsou šťastní

Šéf americké diplomacie Pompeo demonstrující podpořil a zdůraznil, že „nejsou šťastní s vedením země, které neplní své hospodářské sliby“. Ke svržení režimu sice nevyzval, ale vyjádřil hluboké znepokojení z užití násilí proti neozbrojeným občanům. Pompeo prohlásil, že situace v Íránu by se musela „nesmírně změnit“, aby Washington obnovené sankce zase zrušil. Írán by se „musel chovat jako normální země“, cituje ministra Reuters.

Agentura AP doplňuje, že sankce postihnou i obchod s automobily. Washington také zakáže dovoz íránských koberců a pistácií a překazí Teheránu nákup amerických a evropských letadel. Nejdůležitější omezení, jež se budou týkat ropného sektoru a centrální banky, budou obnoveny začátkem listopadu.

Evropa však má z dopadu amerických restrikcí velké obavy – bojí se ještě větší regionální nestability, posílení íránské podpory radikálů v Sýrii a možná i dalšího přílivu uprchlíků do Evropy, píše AP.