Spojené státy evropské? Podle Niedermayera je větší spolupráce nutná. Bartůšek se ptá na roli Česka

Premiér Andrej Babiš na prezidentova slova zareagoval, že takovou Evropu rozhodně nechce. Upřednostňuje, aby zůstala společenstvím suverénních států bez rozšířených pravomocí Bruselu. Pane Niedermayere, potřebujeme, aby se z EU staly Spojené státy evropské?

Luděk Niedermayer (TOP 09): Já si myslím, že určitě potřebujeme, aby se z Evropské unie staly více Spojené státy evropské, abychom spolupracovali více a lépe než dřív. Ten obrat, který použil prezident Pavel, je podle mě užitečná ilustrace tady této potřeby.

Čtěte také

Monika Ladmanová: Evropa a mír – nic z toho není samozřejmé

Ale samozřejmě ta diskuse o tom, co si kdo představuje pod Spojenými státy evropskými a federací, ta se hodně liší a navíc my nejsme v právní situaci, kdy bychom se rychle touto cestou mohli vydat, ale v každém případě potřebujeme mnohem více spolupráce. To je jediný způsob, jak zajistit silnou pozici spojené Evropy v dnešním světě a ochránit naše nejdůležitější zájmy, jako je bezpečnost, prosperita a tak dále.

Paní Bartůšek, váš pohled na potřebnost Spojených států evropských, jak se o nich vyjádřil prezident Pavel?

Nikola Bartůšek (nezařazená): My musíme především zefektivnit ty procesy v rámci Evropské unie a v rámci všech států Evropské unie. A co bychom si měli taky opravdu dokončit, to jsou v uvozovkách takové ty domácí úkoly, které jsme měli, což je společný trh, je to kapitálový trh a je to samozřejmě i trh služeb, protože to je něco, co nám stále nefunguje.

Trh služeb nikdy ani nebyl, kapitálový trh nám dosud nefunguje. Takže to jsou věci, které potřebujeme, abychom byli silní. A to je to, co by nás mělo posílit, právě v tom, abychom byli jednak silnější i pro ty ostatní partnery, ale jednak i silnější, co se týká například obranyschopnosti.

Takže z mého pohledu ano, potřebujeme zefektivnit to fungování. K tomu máme například teď i takzvaný 28. právní režim, který se řeší právě tak, aby mohly firmy lépe expandovat v celé EU, ale je to samozřejmě především i to, abychom dokončili ty domácí úkoly a společný trh.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Evropanství po česku

Když se vrátím k tomu, co jste vy sám před chviličkou, pane europoslanče, připustil, že teď nejsme v právní situaci pro nějakou federalizaci Evropy. Tak je vlastně vůbec o čem se bavit, uvážíme-li, že tak velká část unijních zemí (předpokládám, že i na to jste narážel) se jakémukoliv dalšímu velkému prohlubování integrace brání?

Niedermayer: Já si nemyslím, že velká část zemí se brání jakémukoliv prohlubování integrace. Já bych řekl, že existuje část politiků, kteří vlastně diskusi o jakémkoliv prohloubení spolupráce odmítají, ale nevím, jestli je to velká část zemí.

Možná to je nezanedbatelná část zemí, ke které bych si dovolil podle výroku premiéra Babiše přiřadit i Česko.

Niedermayer: Já bych rád pochopil, co tím vlastně premiér myslí, protože takový ten slogan, že buďme společenství suverénních států, neodpovídá realitě v dnešním světě. Státy se vzdávají části své suverenity proto, aby za to něco získaly. Aby získaly větší bezpečnost, větší prosperitu, větší spolupráci. A takto se svět vyvíjí.

A EU je jeden z příkladů, kde k tomu vývoji došlo v docela velké míře a k prospěchu nás všech. Do toho vstupovat tady tímto sloganem, to je opravdu jenom oslovování lidí, kteří si vlastně neuvědomují, jak ten dnešní svět funguje. Už před nějakými deseti, dvaceti lety i lídři nejsilnějších evropských zemí pochopili a nahlas to říkali, že v dnešním světě nemají šanci se na tom světovém kolbišti prosadit. Týká se to i nejsilnější evropské ekonomiky, kterou je tradičně Německo. Od té doby se situace ve světě ještě zhoršila a apel na větší spolupráci, větší provázanost ještě výrazně vzrostl.

Čtěte také

V dvourychlostní Evropě buďme ti rychlejší, vyzývá Kolář. Knotek: Jako kupovat si lístek na Titanik

Paní europoslankyně, to je pro vás myslitelné, aby se unijní země včetně Česka vzdaly části svojí suverenity v zájmu toho, že budou součástí silného celku, který je ochrání a který pro ně bude i efektivním, přínosným?

Bartůšek: Myslím, že to, co je pro nás úplně nejdůležitější, je, abychom byli konkurenceschopní, abychom mohli konkurovat, aby naše firmy mohly prosperovat v rámci Unie. Ale pokud se tady bavíme o federalizaci nebo Spojených státech evropských, tak nikdo z nás zatím žádný koncept neviděl.

Já tam mám plno otázek, jak by to vlastně fungovalo, kdo by stál v čele. Bylo by to Německo? Byla by to Francie? Jakou roli by tam hrály středně velké a malé státy, jako je například i Česká republika? Pokud bychom se bavili například o obranyschopnosti, jakou roli by tam hrály naše firmy? Měly by stejné podmínky jako například firmy německé a francouzské, aby dostávaly ty zakázky?

Takže tam je strašně moc proměnných, o kterých bychom museli diskutovat, protože mě by potom opravdu zajímalo, kdo by stál reálně v čele, kdo by to rozhodoval, jakou pozici by tam ČR měla, protože já samozřejmě chci, aby Česko bylo silné, aby mělo velké slovo a aby české firmy mohly v rámci EU dobře prosperovat a měly dobré podmínky.

Ke komu byste se v té diskusi mezi panem prezidentem a panem premiérem přiklonila?

Čtěte také

Evropská unie není posvátná kráva. Když ale Česko nebude v jejím jádru, líp nám nebude, říká Tomáš Petříček

Bartůšek: Já bych se v současné době asi nepřiklonila ani na jednu stranu. Potřebuji nejdříve vidět plán toho, jak by to fungovalo a kdo by stál v čele. Protože já si myslím, že to, co chtějí čeští občané, je, abychom v Evropské unii byli reprezentováni. A to je to důležité. A zatím nevidím žádný plán o tom, jak bychom byli reprezentováni jako Česká republika v rámci Spojených států evropských.

Postavení Česka v případné federaci

Je to zatím do určité míry, ale jenom do určité míry, akademická diskuse. Přesto: máte, pane europoslanče Niedermayere, nějakou předběžnou představu o tom, jakou roli a jaký vliv by měly ty středně velké země, jako je Česko, ve federalizované Evropě?

Niedermayer: Předně si opravdu myslím, že ten dnešní koncept EU ještě nabízí velký prostor k tomu, abychom se posunuli ku prospěchu všech Evropanů dál. A já souhlasím s tou agendou, o které tady mluví moje oponentka. Dneska opravdu hodně věcí vidíme stejně. A ještě bych chtěl říct jednu věc, která je důležitá. Můžeme se bavit o tom, jak by měl být změněn i unijní právní režim. Zároveň je dobré si uvědomit, že ty změny probíhají pouze změnou zakládacích smluv, která vyžaduje změnu všech sedmadvaceti členských zemí.

V dnešní Evropě mají velké země pocit, že jim malé a střední nedávají dostatečný prostor. Střední země mají pocit, že jsou v takovém klinči mezi velkými a malými. A malí si stěžují na to, že mají malou váhu v rozhodování, zatímco ostatní se domnívají, že ta váha je větší, než kolik odpovídá jejich ekonomické a politické cíle. Což znamená, že ten systém je plus mínus vyvážený. A já si nedovedu představit, že by se toto vyvážení změnilo, protože vždycky jedna z těch částí té evropské skládačky by s tím nesouhlasila.

Ale znovu říkám, že ten koncept toho, co by měla být evropská federace, je hodně pro mě vzdálený, hodně nejasný. Za to je docela jasné, co bychom měli udělat v případě zajištění společné obrany, co bychom měli dělat ke zlepšení fungování ekonomiky. A to můžeme perfektně a relativně snadno provést v rámci dnešního rámce, pokud se k tomu najde společná vůle.

Čtěte také

Karel Barták: Článek 42,7 nestačí, aby EU byla připravena na válku

Paní europoslankyně, oceňujete stejně jako váš kolega, že prezident Pavel s tou  metaforou Spojených států evropských přišel, respektive, abych byl přesný, on s ní nepřišel, přišel s ní už například Tomáš Garrigue Masaryk, ale vlastně že ji oživil pro naše dny?

Bartušek: Víte, ono vlastně, ať to nazveme federalizací nebo Spojenými státy evropskými, nebo se to nazve zefektivněním procesů nebo se to nazve nějakou reformou EU, tak víceméně to znamená všechno to samé.

Musíme hledat možnosti, jak můžeme být konkurenceschopnější, jak můžeme být akceschopnější, jak můžeme být obranyschopnější. Takže to jsou zásadní věci, ve kterých my se pohybujeme, a jak to nazveme, to je potom možná na nás. A vlastně to není úplně tak důležité jako spíše to, co to bude pro nás přinášet.

Ta debata tady je, ale ať je to reforma, ať je to federalizace, ať jsou to Spojené státy evropské, všechno směřuje k tomu, že musíme zefektivnit to, aby EU fungovala, abychom snížili byrokracii, kterou máme, jak pro naše firmy, tak i pro zjednodušení podnikání napříč Evropou. 

Proč si Niedermayer myslí, že Česko sype tuny písku do soukolí pro vytvoření společného evropského trhu? A měly by členské státy navyšovat počty společných zakázek v obraně? Poslechněte si celé Pro a proti nahoře v článku.