Spisovatel Jerofejev popisuje Rusko v éře Zmetka Velikého. „Je to celé o Putinovi a tak trochu i o mně,“ říká

Čtěte také

Proč je Rusko ztracená země? Příběh opravdového Ruska posledních dekád vypráví politolog Scherf

Slovo gopnik by se dalo přeložit jako zmetek, a i když není v češtině příliš známé, sám autor na jeho uvedení v názvu trval. Knihu přeložil Libor Dvořák a připravil o ní také nejnovější díl pořadu Ex libris.

„Když mě počátkem léta roku 2025 Viktor oslovil s prosbou, zda bych jeho nejnovější dílo stejně, jako četná předešlá, nepřeložil do češtiny, na vysvětlenou do mailu připojil větu: ‚Je to celé o Putinovi a tak trochu i o mně.‘ Což je hodně skromná charakteristika, protože nakonec se z románu vyklube autorovo osobní účtování s vlastním životem, podkreslené popisem epochy Zmetka Velikého, která zatím vrcholí válkou na Ukrajině,“ popisuje Dvořák.

Všichni znají sputnika

V úvodu knihy se pak můžeme dočíst, co slovo gopnik znamená, a také co znamená pro samotného autora:

Čtěte také

Definitivní konec války na Ukrajině přijde, až zemře Putin, míní spisovatel Kurkov

„Gopnik je nepřeložitelné ruské slovo, zhruba znamenající bezvýznamného pouličního výtržníčka a chuligánka. Prostě zmetka, který už z definice nemůže být veliký. Jenže jeden takový zmetek měl zatracenou kliku.“

„Paradoxně se z nýmanda stal velikánem – a já žiju v jeho ruské říši už dvacet let, a celou tu dobu se snažím do seznamu světových verbálních internacionalismů prosadit slovo gopnik, které by se tak samo sobě stalo překladem i přibližným výkladem. Všichni znají sputnika, ať znají i gopnika!“

Kult násilí jako státní ideologie

Je zcela zřejmé, že hlavním popudem pro Jerofejevovu celoživotní bilanci se stal proradný ruský vpád na dříve zdůrazňovaně bratrskou Ukrajinu. V jeho zápiscích se snoubí osudy rodičů s osudy rodné země i s osudy jejích především autoritářských vládců, mezi nimiž je bílou vránou jedině Michail Gorbačov.

Čtěte také

Michail Gorbačov: Ten, který omezil vlastní moc v zájmu mravních hodnot

Jako mnozí ruští intelektuálové, zamýšlí se i Jerofejev v knize nad tím, proč je kult násilí a ruské nadřazenosti málem nade vším na světě tak silný, že v dobách, jako je ta Stalinova či aktuálně Putinova, se mění přímo v ideologii, již musí respektovat všichni – jak ti, kdo jí upřímně věří a společně se svými vůdci ji vyznávají, tak ti, kdo ji stejně upřímně nenávidí.

Konfrontace postsovětského Ruska se Sovětským svazem na jedné straně a se Západem na straně druhé je bílou nití, vinoucí se celým románem, který se místy mění jakoby až v epopej.

Když přišla perestrojka a krátce na to i konec bolševického státu, Jerofejev jistě věřil v daleko příznivější pokračování nejnovějších ruských dějin, než jakého se nakonec dočkal.

Poslechněte si celý pořad Ex libris. Připravil ho překladatel knihy Libor Dvořák.