Spící obři by mohli rozhodnout americké prezidentské volby. O Hispáncích píše Le Monde

20. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Řada voličů nedá na současného prezidenta Donalda Trumpa dopustit

Do prezidentských voleb v USA zbývají dva týdny a francouzský list Le Monde rozebírá, jaké mají oba kandidáti šance v hispánské komunitě. Jedná se totiž o nejpočetnější menšinu.

Skupinu 30 milionů voličů je ale těžké dál zobecnit. Dřív se Hispáncům říkalo spící obři, a to kvůli nízké volební účasti. V posledních letech se ale čísla zvyšují. Hispánská komunita by mohla letos promluvit do výsledku hlavně v některých swing states, kde se očekávají těsné výsledky – například v Pensylvánii, Michiganu nebo Wisconsinu.

Čtěte také

Podle listu Le Monde jsou Hispánci důležitější pro demokraty a jejich kandidáta Joe Bidena. Ten by mohl dostat důležité hlasy třeba v Arizoně, kde je jejich silná komunita.

Demokratům by prý pomohlo, kdyby se k cestě do volebních místností rozhoupali mladí. Naopak na Floridě žijí potomci kubánských uprchlíků, kteří tradičně volí republikány.

Nejpočetnější menšina ale není u voleb jednolitá, rozhoduje se převážně podle podpory pracovního trhu a zdravotnictví. A i koronavirová krize dopadla v USA nejsilněji právě na ně.

Řecko opevňuje hranici

Stavba nové zdi na řecko-turecké hranici je zas o kus blíž realitě. Upozorňuje na to německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Vláda v Athénách už má hotové plány. Zeď bude mít na délku 26 kilometrů a naváže na stávající 10 kilometrů dlouhé zátarasy.

Práce na bariérách u hraniční řeky Evros mají být hotové příští rok v dubnu. Řecko opevňuje svou vnější část Schengenské hranice hlavně kvůli Turecku, které čas od času vyhrožuje, že přestane zadržovat uprchlíky a migranty z Blízkého východu.

Jen v únoru se po tureckém prohlášení pokusilo hranici překonat několik tisíc migrantů. V letošním roce jsou ale jinak počty lidí, kteří vstupují do Evropské unie, výrazně nižší než v letech minulých.

Velkolepý summit bez prezidentů

Mělo to být velkolepé setkání 12 prezidentů. Nakonec ale do Tallinnu na summit Iniciativy Trojmoří přijeli jen prezidenti Polska a Bulharska. Další se připojili přes monitory počítačů, popisuje polský deník Rzeczpospolita.

Čtěte také

Skupina spojující Baltské, Jaderské a Černé moře vznikla před čtyřmi lety a Poláci si od ní hodně slibují. Varšava se snaží podnítit hlubší spolupráci mezi východními členskými státy Evropské unie a vytvářet mocenskou protiváhu Německu.

V tomto smyslu šla včerejší jednání podle polských představ – píše Rzeczpospolita. Dvanáctka států postupně rozšiřuje společný fond pro dopravní stavby, které vedou mezi zeměmi Trojmoří. Část peněz má přijít z Ameriky.

Spojené státy mají vůbec prominentní místo v polských představách o tom, jak má východní Evropa fungovat. Washington v těchto snech funguje jako bezpečnostní záruka, ale taky klíčový partner v energetice. Poláci ve Svinoústí chystají terminál amerického zkapalnělého plynu a Spojené státy se zřejmě budou podílet i na rozvoji polské jaderné energetiky.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu. Připravila Veronika Dospělová.

Spustit audio

Související