Špicar: Při zavádění plánu zelené ekonomiky budou muset platit limity, aby velké státy neměly výhodu

„Jak ČR, tak EU umí velmi dobře psát nejrůznější koncepce a strategie, ale trochu selhávají při jejich realizaci,“ komentuje návrh Špicar. „Občas my i EU jako celek máme pocit, že práce na strategii končí tím, že je napsaná a schválená, a ne zcela plně si uvědomujeme, že tím to všechno začíná. Nicméně uvidíme, jak bude vypadat implementace.“

Budeme muset dramaticky zkrátit povolovací procesy, protože tam za Spojenými státy neuvěřitelně zaostáváme.

Návrh by tak podle Špicara neměl narážet na překážky během schvalování Evropským parlamentem ani členskými státy, ale až při samotném uskutečňování. „Obávám se realizace plánů. Říct si, že budeme vyrábět 40 procent všeho, co potřebujeme k zelené tranzici, je výborné a na tom se určitě všichni shodnou, ale aby se to stalo v praxi, je něco jiného.“

Čtěte také

iROZHLAS

Německo má tendenci udotovat všechny ostatní země. Bojíme se toho, říká šéf Ocelářské unie

„Budeme muset dramaticky zkrátit povolovací procesy, protože tam za Spojenými státy neuvěřitelně zaostáváme. Z Evropy je ČR opět nejlepším příkladem. Budeme také muset něco udělat pro snížení cen energií, což bude vyžadovat hluboké strukturální změny energetického trhu EU,“ vypočítává Špicar některé z nezbytných změn. „Nebude to vůbec jednoduché.“

Součástí plánu by pravděpodobně měl být i závazek těžby drahých kovů k výrobě zelenějších technologií, který povede ke snížení závislosti na třetích zemích. „Myslím, že Evropa má velký potenciál v tom, aby byla alespoň částečně soběstačná,“ říká. „Díky inovacím, vědě a výzkumu a díky českým firmám jsme schopni tu těžbu realizovat k přírodě velmi šetrně.“

Mechanismus dotací si musíme uhlídat

Plán transformace k zelené ekonomice je tak podle Špicara příležitostí pro český průmysl. „Je potřeba, abychom neříkali, že dekarbonizace a cesta k zelené ekonomice je nesmysl, který nás zničí. Když budeme aktivní a Evropa si odpracuje svoje, tak to můžou být pro nás a pro naše firmy obrovské příležitosti,“ dodává.

Čtěte také

RADIOžURNáL

Prouza: USA kvůli sporům s Čínou obětovaly evropský průmysl. Hrozí zničení celého ekosystému výroby

Uvažovaný plán však teoreticky hrozí znevýhodněním malých zemí, které nebudou schopné tak vysokých investic jako velké země. „Pokud budeme pracovat s formátem veřejné podpory, tak to bude muset mít celoevropský rámec odsouhlasený,“ uvažuje Špicar nad možnými opatřeními.

„Musíme to hlídat a bude na nás, jestli to uhlídáme nebo ne. Bude dobré, když se nebudou muset využívat pouze národní peníze, ale také evropské, a budou tam limity, které zajistí, aby velké státy nepřeplatily ty malé,“ uvádí Špicar podobnost s tzv. dočasným krizovým rámcem platným během energetické krize.

Radek Špicar|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

„To samé hrozilo během energetické krize na konci minulého roku, kdy se nám podařilo vytvořit celoevropský mechanizmus s jasnými limity veřejné podpory, který jaksi sešněroval možnosti všech evropských států pomocí dotací a veřejné podpory pomáhat během krize svým podnikům. To by pro nás bylo zničující, protože Němci by nás zcela jistě přeplatili,“ uzavírá Špicar.

V celém pořadu se také dozvíte, jaké inovativní technologie těžby jsou v Česku používány a proč jsou k přírodě šetrné nebo jak by mohly fungovat limitace dotací. Provází Pavlína Nečásková.