Španělsku hrozí volební pat, do parlamentu poprvé od pádu Franca pronikne ultrapravice

Santiago Abascal, lídr strany Vox
Santiago Abascal, lídr strany Vox

Nedělní parlamentní volby ve Španělsku budou už třetí za necelé čtyři roky. A hrozí, že opět skončí patem. Ty poslední v roce 2016 vyhrála Lidová strana, o dva roky později se ale k moci dostali socialisté.

„Popularita lidovců v posledních měsících klesá. Z jejich čela odešel zkušený harcovník a někdejší premiér Mariano Rajoy a od jeho nástupce, kterým je poměrně mladý politik Pablo Casado, sice byla velká očekávání, ale zatím mu to moc nejde,“ přibližuje spolupracovnice Českého rozhlasu Ľubica Zlochová.

Španělsko si připomíná 80 let od konce občanské války. Rána se dodnes nezacelila, píše Local

Připomínka republikánů padlých ve španělské občanské válce

Španělé si tento týden připomněli 80. výročí ukončení španělské občanské války. Skončila 1. dubna 1939 jako bolestná a krvavá rána, která se dodnes nezacelila, uvádí španělská verze evropského serveru Local.

Příčinou jsou podle ní doznívající korupční skandály. I kvůli nim voliči od lidovců přecházejí ke středopravicovým Ciudadanos a také k ultrapravicové straně Vox, která by mohla ve 350členné dolní komoře parlamentu získat okolo 30 křesel. Bylo by to poprvé od pádu frankistického režimu, co by se do parlamentu dostala krajně pravicová formace, a toho se prý velká část společnosti obává.

Také to podle Zlochové stojí za stabilními preferencemi vládní Socialistické strany, která by podle průzkumů zvítězila se ziskem 30 % hlasů. K tomu, aby získala většinu a mohla vládnout sama, jak si přeje premiér Pedro Sánchez, to ale nestačit nebude.

„Hrozí pat mezi levicovým a pravicovým blokem. Socialisté by se po volbách spojili s radikálně levicovými Podemos, a naopak lidovci, Ciudadanos a Vox by mohli vytvořit pravicový blok, který má podle průzkumů mírně navrch,“ uvádí Zlochová.

Volební kampaň ovlivňují i separatistické snahy Katalánců. Pravicové strany premiéru Sánchezovi vytýkají, že se separatisty komunikoval a nechal se jimi vydírat, aby mu odsouhlasili rozpočet.

„To se ale nestalo, což je i důvodem těchto voleb. Pravice využívá snah Katalánska o samostatnost jako takového strašáka a zdůrazňuje nutnost jednoty Španělska. Naopak levicoví Podemos jsou velmi umírnění a byli by i pro změnu ústavy, aby se v budoucnu mohlo konat legální referendum o nezávislosti,“ uzavírá Zlochová.

Spustit audio

Související