Souvisí míra inteligence se špatným rozhodováním?

26. červenec 2017
puzzle

Inteligence nemusí být vždycky klíčem ke správným rozhodnutím. Píše o tom britský Independent s odvoláním na odborný časopis Britské psychologické společnosti Research Digest. Vysoké IQ může sice vést k akademickému úspěchu, ale ke správným rozhodnutím nás směruje spíš kritické myšlení a schopnost rozhodovat se bez přílišné emoční zátěže.

Všichni možná známe někoho, kdo je mimořádně inteligentní, ale tíhne k hloupostem: jednou si zabouchne si klíče v autě, jindy se nachytá na internetový podvod. Jak dokládá nová studie, z níž autor článku v Independentu vychází, vysoké IQ nemusí vždy znamenat, že dotyčný má zároveň dobré kritické myšlení. Vědci testovali současně inteligenci i kritické myšlení na účastnících pokusu, bylo jich 244 a byli to studenti a pracující. Ptali se jich na drobné nesnáze, třeba na to, zda si někdy zabouchli klíče, dělali větší chyby v mailech nebo se pletli v adresátech zpráv.

Dluhy, půjčky, sexuální nezodpovědnost

Součástí testů byly ale také dotazy na vážnější problémy. Psychologové se ptali, jestli má dotyčný dluh na kreditní kartě nad 1000 liber, v přepočtu necelých 30 tisíc korun, zda si půjčuje peníze na výherní automaty, nebo zda se někdy nakazil sexuálně přenosnou nemocí. Lidé s vyšší inteligenci sice v životě měli méně negativních zkušeností, než ti méně inteligentní, nejvíce se ale problémy vyhýbaly lidem s vysoce rozvinutým kritickým myšlením.

Je tedy možné mít průměrné IQ a přitom dělat dobrá rozhodnutí. Anebo můžeme mít opravdu vysokou inteligenci a přitom zažívat absurdní situace. Navíc nikde není psáno, že dokážeme dělat správná rozhodnutí celý život. Žádné spolehlivé metody, jak kritické myšlení posílit, neexistují, zatím totiž nevíme, odkud se tato dovednost bere, uzavírá svůj článek Independent.