South China Morning Post: Centrem Hongkongu včera prošla největší demonstrace od roku 1997

Demonstrace v Hongkongu
Demonstrace v Hongkongu

Centrem Hongkongu včera večer prošla největší demonstrace od roku 1997, kdy území převzala Čína. Podle organizátorů se až dva miliony lidí sešly na protest proti návrhu vydávat zatčené do pevninské Číny. A přehled zahraničního tisku tak zahájíme právě hongkongským deníkem South China Morning Post.

Hongkong se podřizuje Číně. Za urážku státní hymny mají hrozit až tři roky vězení

Pročínští demonstranti protestují před hongkongským regionálním parlamentem

Na fotbalových zápasech v Hongkongu se často ozývá troubení a pískot fanoušků na protest proti tomu, že jejich poloautonomní čínské město reprezentuje státní hymna Číny. Tento projev neúcty však bude brzy nezákonný.

V komentáři politické analytičky Alice Wu se tam dočtete, že arogance správkyně Hongkongu Carrie Lamové nezná mezí. Politička předloni ve volební kampani slibovala nový styl vládnutí. Tvrdila tehdy, že by do projednávání politických témat chtěla zapojovat občany.

Mluvila o tom, že bude naslouchat mladým lidem. Svým chováním během současné politické krize ale správkyně Hongkongu svá dřívější slova naprosto popřela - píše se v komentáři South China Morning Post.

Carrie Lamová minulý týden po první vlně masových protestů dělala, jako by se v ulicích nic nedělo. A její vláda vydala jen nicneříkající prohlášení. V televizních rozhovorech se pak několikrát sebelítostně rozplakala. Obyvatelům Hongkongu vzkázala, že ji nikdo nechápe a lidé by ji naopak měli být vděční za vše, co jako správkyně pro Hongkong dělá.

Taková vyjádření podle komentáře South China Morning Post jen vyhrotila situaci. A tak sobotní vládní gesto pozastavit projednávání návrhu demonstranty rozhodně neuklidnilo. Lamová se po masovém protestu sice občanům omluvila, část demonstrantů ale pochybuje nad upřímností jejích slov.

Kde zmizeli Macronovi voliči?

Francouzský list Le Monde se věnuje propadu francouzské tradiční pravice. Politolog Philippe Reynaud ve své analýze přemýšlí, proč se Republikáni ještě víc propadli v Evropských volbách, ve kterých získali jen 8 % hlasů.

Adam Černý: Macronova chůze před voliči na visutém laně

Emmanuel Macron

Až po několika měsících se francouzský prezident Emmanuel Macron odhodlal k obsáhlejší veřejné reakci na protestní hnutí symbolizované žlutými vestami.

Pokračovatelé Charlese De Gaulla přitom donedávna platili za jeden ze dvou hlavních bloků ve francouzské politice. Do širokého pravicového tábora patřili jak konzervativci, tak liberálnější středoví politici. Střed politického spektra ale obsadil prezident Emmanuel Macron a vedení Republikánů se tak rozhodlo vydat doprava.

Podle Reynauda tradiční francouzská pravice počítala s tím, že získá zpět část Macronových voličů, které zklamal jeho reformní program. Strana ale na venkově (na rozdíl od Národního sdružení Marine Le Penové) téměř nic nezískala. A kvůli euroskeptickým tendencím se od ní odvrátili taky zbývající proevropští voliči z měst.

Republikáni podle analýzy v listu Le Monde podcenili prezidenta Macrona, když ho chybně považovali za následovníka socialistické strany. Další chybou pak bylo zřízení stranických primárek, které do prezidentského klání posílají většinou vyhraněnější kandidáty. Ze strany v těchto dnech přebíhají další a další politici do středového tábora prezidenta Macrona.

Filip Nerad: Macron pozlobil summit. Brexit tak může EU strašit do Halloweenu

Britská premiérka Theresa Mayová

Brexitová sága nekončí a stalo se přesně to, čím premiérka Theresa Mayová hrozila odpůrcům rozvodové smlouvy s unií ve vlastní straně.

V takové situaci existují podle Reynauda jen dva scénáře návratu Republikánů na politické výsluní. Voliči by se k tradiční pravici mohli vrátit, pokud by se začal prezident víc věnovat svým příznivcům, kteří pocházejí z levicového tábora.

Pravicová témata by tak zbyla na Republikány. Druhý model úspěchu zase závisí na případném vzestupu demokratické levice, se kterou by se mohlo do Francie vrátit tradiční pravolevé uspořádání. Další zkouškou budou komunální volby, které budou už příští rok. Místní samospráva je totiž jednou z posledních republikánských bašt.

Téma Mayové: duševní zdraví dětí 

Britská premiérka Theresa Mayová se před odchodem z funkce začíná víc zajímat o svůj odkaz, píše britský list Daily Telegraph. Končící předsedkyně vlády se tak začala věnovat tématu duševního zdraví dětí.

Mayová o víkendu představila nový program, díky kterému by se mohly některé psychické problémy odhalit včas. Do projektu by se proto zapojili učitelé ze škol i školek a ve svých třídách by pořádali pravidelné preventivní kontroly. A to u dětí už od čtyř let věku.

Mayová se chce zaměřit i na prevenci kyberšikany nebo sebepoškozování. Taky by se měly naučit, jak zvládat stresové situace. Předměty spojené s duševním zdravím se tak nově dostanou mezi povinné předměty ve školách Spojeného království.

Kabinet pošle v přepočtu desítky milionů korun do zdravotnictví. Lékaři, záchranáři a sestry mají projít speciálními kurzy, jak jednat s lidmi se sebevražednými sklony.

Spustit audio

Související