Soudy ukazují nesoulad definice extremismu a zařazování do zpráv. Proto je SPD úspěšná, říká Michal
Hnutí SPD uspělo v jedné ze žalob proti zařazení do zpráv ministerstva vnitra o extremismu z předchozích let. V zatím poslední zprávě za rok 2025, která ještě není veřejná, SPD podle informací serveru Seznam Zprávy zmíněné není. „Zpráva je užitečná, protože zachycuje trendy ve vývoji extremismu, ale bude úkolem pro ministerstvo vnitra zamyslet se nad tím, jak zprávy konstruovat dál,” říká v Ranním Plusu politolog Aleš Michal, který se tematice extremismu dlouhodobě věnuje.
Jaký je hlavní účel zpráv o extremismu od ministerstva vnitra? V jakých situacích a komu nejčastěji můžou posloužit?
Hlavním účelem zpráv ministerstva vnitra je informovat o tom, jak vypadá extremistická scéna a jak se vyvíjí. Vycházejí každý rok, proto také můžeme kontinuálně posuzovat, jaké trendy se v České republice objevují ve vývoji extremismu.
Čtěte také
Ve spoustě ohledech je ta zpráva užitečná, protože zachycuje například trend radikalizace mládeže nebo vývoj online komunit a platforem, který kopíruje vývoj po celém světě nebo minimálně v jeho západní části. Tím je užitečná pro prevenci a pro to, abychom věděli, kde jsou ohniska extremistického chování v naší společnosti.
Budeme mluvit i o zprávách BIS. Mohou se doplňovat, vycházejí z různých zdrojů?
Zprávy vycházejí z různých zdrojů a hlavní rozdíl mezi nimi je institucionální. Zpráva ministerstva vnitra je zpracovávána exekutivou, to znamená, že experti navázaní na vládní orgány mapují a vyhodnocují, jak extremistická scéna vypadá. Vychází zejména z dat policejních statistik, soudních líčení a mapování trestných činů v jednotlivých odvětvích extremismu.
Čtěte také
Zatímco zpráva BIS je zpráva zpravodajských služeb, mnohem víc se zaměřuje na rizika a prevenci rizik v širším kontextu, třeba i geopolitickém. Proto se v ní častěji dočteme o hrozbách, které představuje Ruská federace nebo Čínská lidová republika pro bezpečnost v Česku. Zpráva BIS je globálnější.
Nesoulad definice a praxe
Jak rozeznatelná je hranice mezi politickým extremismem a populistickou rétorikou v české politice oproti jiným zemím v Evropě?
Podobné je, že populismus jak v Česku, tak jinde v Evropě může existovat v kontextu demokratického systému. Populistická kritika se zaměřuje především na kritiku vládnoucích elit a soudobého politického systému. Zato extremistická kritika se zaměřuje na to, aby demokratický řád a pravidla byly zničeny, a často k tomu používá prostředky politického násilí.
Čtěte také
V posledních letech, a zprávy o extremismu k tomu odkazují, dochází k redukci vlivu politického násilí i v kontextu extremistických stran a hnutí. Už se nebavíme o tradičním extremismu, ale o nových formách, zejména online podobách, které ne vždy musí mít podobu reálného násilí, i když k němu často vedou.
Je to také důvod, proč se bavíme o verbálních trestných činech a dalších možnostech, jak může násilí vypadat. Souvisí to celoevropsky a celosvětově s trendem, jak se mění role násilí pro extremistické skupiny a role násilí a jeho podoba v celé společnosti.
Hnutí SPD se dlouhodobě vymezuje proti zařazení do zpráv ministerstva vnitra o extremismu. V uplynulých letech byla střídavě úspěšná. Má šanci tuto věc dlouhodobě ustát?
Má a poslední rozsudky k tomu odkazují, že SPD je relativně úspěšná v soudních soubojích s ministerstvem vnitra. Reálným politickým důsledkem je i fakt, že SPD v poslední výroční zprávě o extremismu zmíněná není.
Čtěte také
A je úkolem pro ministerstvo a zejména pro jeho odbor bezpečnosti zamyslet se nad tím, jak zprávy konstruovat dál, protože soudy zjevně poukazují na problém v nesouladu zařazování konkrétních politických aktérů do zprávy a definice extremismu, se kterou ministerstvo vnitra pracuje. Ta je podle všeho volná a těžko interpretovatelná a soudy po právu poukazují na její problémy.
Poslechněte si celý rozhovor. Ptá se Martina Mašková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
