Solar Orbiter se vydal zkoumat Slunce – s českými přístroji!

Jsou to věci kolem našeho Slunce! Myslím tím vědecké mise, které si naši mateřskou hvězdu vezmou, jak se říká, pěkně „pod lupu“. Před půldruhým rokem jsme mluvili o americké sondě Parker Solar Probe, která bude ve finále za čtyři roky zkoumat Slunce z neuvěřitelné blízkosti 6 milionů kilometrů! Zajímá ji magnetické pole Slunce, koróna, hustota plazmatu a analýza slunečních částic. Mnohem podrobněji se však na Slunce podívá sonda Solar Orbiter Evropské kosmické agentury (ESA). V pondělí 10. února jsme měli možnost vidět její start z floridského mysu Canaveral. Do vesmíru ji vynesla 52 metry vysoká raketa Atlas V.

Rozmístění přístrojů na sondě Solar Orbiter|foto: ESA/ATG medialab,ESA,©

Český příspěvek ke sluneční misi

Pro nás je mimořádně zajímavé a potěšující, že na čtyřech z celkem deseti přístrojů, které budou zkoumat Slunce, se významně podíleli čeští vědci. Náš příspěvek lze vyčíslit částkou 180 milionů korun. Jde o nejvýznamnější počin české kosmonautiky od chvíle, kdy se Česká republika zapojila do činnosti ESA. Sonda se bude zajímat především o tzv. sluneční vítr a co ho vlastně pohání a také o to, jak se Slunce mění během známého jedenáctiletého cyklu. Jejím prostřednictvím se vůbec poprvé podíváme na sluneční póly.

Slunce je vlastně radiový vysílač. Jaký je proces vzniku těchto vln bude zjišťovat přístroj RPW (Radio and Plasma Waves), na jehož vývoji a konstrukci pracoval tým Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky pod vedením Jana Součka. Mimořádně citlivá elektronika bude v okolí sondy měřit také elektromagnetické pole ve slunečním větru. Dalším z přístrojů s českým podílem je teleskop, který bude snímat sluneční povrch v rentgenové oblasti spektra. Zrcadla koronografu Metis zhotovili odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd.

Americká sonda Parker Solar Probe|foto: JHU APL,NASA

Dvě partnerské sondy ke Slunci

Evropský Solar Orbiter se připravoval už od konce 90. let, kdy vznikla první studie. Přípravu provázely několikeré odklady, nakonec se vše podařilo zvládnout a tak se 10. února 1800 kg vážící sonda mohla vydat na svou misi. Nebude sice pracovat tak blízko Slunci jako americká Parker Solar Probe, i tak to ale pro ni bude náročné. Vždyť ve vzdálenosti 45 milionů kilometrů od naší hvězdy je třináctkrát vyšší intenzita záření než na Zemi.

Dlužno dodat, že obě zmíněné sluneční mise si svým zadáním nepřekážejí – naopak na sebe navazují a svými výsledky jistě doplní a rozšíří naše znalosti o Slunci, které tolik ovlivňuje život na naší planetě.