Sokolská odvaha, mazané fígle a osudný dopis. Jednorožcovi byli trnem v oku nacistům i komunistům
„Je obviněn z toho, že v letech 1939 a 1940 jako občan Protektorátu Čechy a Morava jednal ve spolčení s dalšími osobami a podílel se na přípravě velezrádného podniku,“ stojí v zatykači, který nacisté vydali na Jaroslava Maláka. Jednoho ze čtyřčlenné sokolské odbojové skupiny. V jejím čele stál Oldřich Jednorožec, kterého do odboje přivedl člen legendárních Tří králů Josef Mašín.
Jaro 1939. Po okupaci zbytku Československa nacistickými vojsky přijíždí Josef Mašín k břevnovskému Sokolu. Náčelníka Oldřicha Jednorožce pověří sestavením odbojové skupiny, která má za úkol, shromažďovat a schovávat zbraně, sledovat Černínský palác, šířit tiskoviny a organizovat muže, kteří budou připraveni bojovat při protinacistickém povstání českého lidu.
Čtěte také
Jednorožec se jako první obrátí na svého kamaráda ze Sokola Jaroslava Maláka. Společně s dalšími dvěma sokoly – Josefem Malypetrem a Františkem Štědrým – začínají plnit Mašínovi požadavky.
Listopad 1941. Jaroslava Maláka zatýká gestapo přímo v jeho bytě. Jeho jméno nejspíš dostali během tvrdých výslechů z jiného člena Obrany národa. „Když si pro pradědečka přišli, bylo mojí babičce osm let,“ vypráví novinářka Lucie Korcová. „Co znám z vyprávění, tak prababička neváhala a poslala svého syna, aby varoval ostatní, že tatínka sebrali.“
Díky varování se zřejmě Jednorožec, Malypetr a Štědrý zvádli zbavit alespoň některých dokumentů, od zatčení je to ale nezachránilo.
Antonínův mazaný fígl
Spárům gestapa za druhé světové války neunikl ani bratr Oldřicha Jednorožce Antonín. Zpátky na svobodu se ale dostal už během tří měsíců. „Což je s podivem, ale zjistil jsem jak,“ popisuje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. „On měl fígl – předstíral duševně chorého. A sehrál ho tak dokonale, že i lékaři mu vystavovali jedno potvrzení za druhým. To stejné pak zabralo i po únorovém puči na komunisty.“
Čtěte také
V březnu 1950 vtrhla do bytu Jednorožcových Státní bezpečnost a sebrala nejen Antonína, ale i jeho syna Luboše za to, že pomáhali lidem utéct přes hranice.
Zatímco Antonínovi pomohl jeho ověřený úskok, Lubošovi se vymstilo to, že ve věznici uvěřil nesprávnému člověku – vojákovi, který spolupracoval s agenty StB. Luboš se mu svěřil, že u sebe má dopis, který chtěl dostat ke svému bratrovi v zahraničí. Myslel si, že mu pomůže dopis zničit, spálit, ale on ho místo toho udal dozorcům.
Jak skončil Lubošův příběh? A jak se odvíjel po dopadení gestapem další osud Oldřicha Jednorožce a jeho spolubojovníků? Poslechněte si nové Hlasy paměti s Lucií Korcovou a Mikulášem Kroupou. Poslechněte si Hlasy paměti.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
