Sokol určitě není nějaká stará organizace, kde se jen upažuje, říká jednatel České obce sokolské

4. červenec 2018

Všesokolský slet je jen vyvrcholením až tříletého snažení členů Sokola. Od těch nejmenších jednot až po největší župy. Máme být na co hrdi…

0:00
/
0:00

„Sokol je jedna z několika sportovních organizací v Česku, ale ta naše má více než 156letou historii,“ říká Josef Těšitel, jednatel České obce sokolské, jednatel Župy Tyršovy a taky starosta TJ Sokol Kolín.

„Máme se kam ohlížet a být nač hrdí. Dnes jsme mladá organizace se 75−80 % členů do 26 let,“ doplňuje. Sokol byl ale taky vždy synonymem vlastenectví a národní hrdosti.  

„Nedáme si diktovat, koho máme milovat,“ provolávalo Sokolstvo na adresu Gottwalda v roce 1948

Vratislav Richter zahajuje XI. Všesokolský slet v roce 1948

Zažili jste slety, nebo jen spartakiády? Hromadná cvičení lidí z nejrůznějších koutů republiky a všech generací mají svou stoletou tradici, která tento čtvrtek a pátek (5. a 6. července) vrcholí na 16. všesokolském sletu.

„O to se snažíme stále a v jednotách působíme hlavně na mládež. Pořádáme ale taky přednášky, výstavy, máme pěvecké, divadelní a hudební soubory… Vysvětlujeme a ukazujeme naši historii i vztah k republice. Pořád jsme ale jen jeden ze článků, vedle rodičů a školy. Pokud toto soukolí nezafunguje, občas ve škole, občas v rodině, tak moc nepomůže ani Sokol.“ Mládež je totiž v sokolovnách tak maximálně 2−4 hodiny týdně, a tak se tady prý moc zázraků dělat nedá.

U nás se jen neupažuje...

O Sokolech, kteří v těchto dnech zaplnili metropoli a vystupují na XVI. všesokolském sletu v Edenu, se občas hanlivě říká, že nejde o nic jiného než o prostná cvičení a gymnastiku.

„To je představa některých lidí. Sokol je ta stará organizace, kde se jen upažuje. Každá jednota toho ale veřejnosti nabízí mnohem víc.“ Vidět je to podle Těšitele nejen na samotných cvičencích sletu, ale hlavně na divácích a nadšených ohlasech veřejnosti.  

Komunisté Sokolstvo rádi neměli, taky spolek zakázali. Obnova po roce 1989 tak prý rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. „Jediné, co se za víc než 40 let totality podařilo na vesnicích zachovat, byl název Sokolovna. Všechno ostatní bylo potlačeno, a to na úkor ČSTV.“

Obnova byla (a je) složitá

Ze sokolského sletu v roce 1948 má Jitka Rousová schované kužely po své mamince

Sokolové, archivní fotografie

Do roku oslav stého výročí založení Československa se vešel i 16. Všesokolský slet v Praze. Koná se sedmdesát let po posledním sletu po druhé světové válce, než byla sokolská organizace vládnoucí komunistickou stranou Československa na dlouhou dobu zakázána.

Na základě restitučního zákona se ale Sokolstvu leckde majetek vrátil. Co je s přibližně 840 Sokolovnami dnes? „Hlavně tělocvičny nám byl postupně navraceny někdy ve výborném, ale taky v dezolátním a havarijním stavu. Jen jejich opravy a údržba jsou pro nás velmi složité i dnes,“ přiznává jednatel České obce sokolské.

Tam, kde je třeba nových, velkých investic, se prý snaží domluvit s obcemi a městy. Aby je převzaly a opravily. „Sestry a bratři nám občas vyčítají, že se zbavujeme majetku. Co ale máme dělat, když v takové malé organizaci je jen pár lidí, kteří to sami nezvládnou? Když ten krok umožní v obci naší sokolské jednotě dál fungovat, tak je to podle mne v pořádku.“

V hodně podobné situaci je dnes i pražský Tyršův dům. Jeho rekonstrukce by měla stát až 120 milionů korun. „Je to vlastně stejný problém, jaký máme u našich Sokoloven v obcích. Jen v mnohem větším měřítku. Ale musíme (a budeme) ho postupně řešit,“ dodává Josef Těšitel.