Socioložka Paulína Tabery: Předvolební průzkumy triviální nejsou. Po veřejnosti chceme hodně

23. září 2021

Ke koloritu předvolebního období patří zvýšený počet průzkumů veřejného mínění. K dispozici jsou volební modely různých agentur i volební kalkulačky. Jak vůbec číst předvolební průzkumy? A do jaké míry se dá spolehnout na jejich přesnost?

Pro sociology, kteří se zabývají veřejným míněním, je období před volbami vždy velmi hektické. Množí se dotazy na voliče i na interpretace jednotlivých předvolebních modelů, potvrzuje v pořadu Jak to vidí... socioložka Paulína Tabery.

Čtěte také

V interpretacích a v tom, jak výsledky veřejnosti předkládáme, ale musíme být velmi opatrní. Stejné otázky samozřejmě pokládáme i v mezivolebním období. Pokud se ale nestane něco výjimečného, jsou fluktuace relativně malé. Jakmile se ale blíží reálné volby, preference různých stran se začínají dynamicky měnit.

Dostihový hon

Čím blíže k volbám, tím jsou modely samozřejmě přesnější. Ptáme se totiž na konkrétní datum. Lidé se skutečně začínají rozhodovat. Jsou pevněji připoutáni ke stranám. Případně se i může zmenšit počet stran, mezi kterými se rozhodují. Zapomínat se ale nesmí na to, že vždy jde o určitý odhad, který má kolem sebe nějaké pásmo chyby,“ popisuje socioložka.

Záleží také na tom, jak jsou sesbíraná data zobrazena. Sloupcové grafy totiž podle nás často vytvářejí dojem dostihového honu. Tlak na to, kdo je zobrazen jako první a kdo jako druhý, je pak velmi velký. Byť mezi nimi není třeba podstatný rozdíl.

Čeho si všímat?

„S tím, jak se před volbami množí dotazy na předvolební modely, si vždycky uvědomím, že nejde o triviální věc a že chceme po lidech skutečně hodně. Chceme, aby pochopili, že existuje výběrová chyba, chceme, aby si všímali velikosti vzorku i data, kdy byly informace sbírány.“

Podle Paulíny Tabery je zejména důležité, aby si voliči nevšímali příliš malých odchylek. Nemá to smysl ani v jednom výzkumu, ani mezi dvěma výzkumy. Dobré je si také uvědomit, že mezi jednotlivými modely jsou velké rozdíly i proto, že každý ke sběru dat využívá jinou metodiku. Proto je dobré pohlídat si, aby k danému průzkumu byly zveřejněny všechny důležité informace.

Další témata rozhovoru: na co slyší tuzemský volič; jaký význam přikládají předvolebním průzkumům politické strany; předvolební boj v Německu; co ukázal průzkum spokojenosti se zdravotním systémem v České republice?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.