Sociolog Přibáň: Ústavní soud rozhodl včas. Parlament měl přece v plánu reformu volebního systému

Právě disproporce ve velikosti jednotlivých samosprávných celků totiž plodí nepoměr při následném sčítání d’Hondtovou metodou, vysvětluje Lebeda z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:

Čtěte také

Česko jako jeden volební obvod? Hamáček představil čtyři možné změny volebního zákona

„Já bych volební kraje neměnil, jsou smysluplné, i když různě velké. A právě přepočet to řešil. Soud ale zrušil způsob přepočtu. Jediné vysvětlitelné zdůvodnění je to, že podle stávajících krajů už byly vypsány volby – a pokud by byly kraje zrušeny, znemožnilo by to jejich konání.“

Výsledné rozhodnutí ústavních soudců je dotčeno extrémně časným vyhlášením voleb, jejichž termín prezident Miloš Zeman oznámil už na přelomu roku, ačkoliv se konat budou až na podzim, myslí si Lebeda.

Přibáň: O změně mluvil přece i parlament

Jiří Přibáň, který ve velšském Cardiffu vede School of Law and Politics, má ale za to, že Ústavní soud jednal velmi uvážlivě a rozhodl v pravou chvíli. Dával totiž prostor poslancům, kteří se zavázali v tomto funkčním období volební systém reformovat.

Čtěte také

Ústavní soud rozhodl pozdě, politické strany teď začnou bojovat o moc, varuje ústavní právník Kudrna

„Když někdo obviňuje Ústavní osud z unáhlenosti nebo z uvedení parlamentu do časové tísně, zapomíná na to, že parlament měl na programu reformu volebního systému,“ vysvětluje sociolog a profesor právní filozofie.

„A když tato situace nenastala, reagoval soud včas – tak, aby zákonodárci mohli volební úpravy ještě do srpna provést,“ shrnuje a dodává, že lhůta pro nalezení shody je v tomto ohledu dostatečná.

„Není tu prostor pro poslaneckou tvořivost“

Ústavní právník z Katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr považuje zvolenou změnu mechanismu přidělování mandátů za méně invazivní a věří proto, že tato úprava může bez problémů zafungovat.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Ústavní soud potvrdil neústavnost volebního zákona

Variantu, že by se poslanci a senátoři do konce léta nedomluvili, nechce domýšlet. „To se prostě nesmí stát,“ varuje.

Tomáš Lebeda tvrdí, že přes velmi úzké mantinely, které Ústavní soud členům obou komor parlamentu zanechal, je ve hře hned několik variant pro sčítání. Upozorňuje ale, že jde o technicistní záležitost, jíž by se měli zabývat spíš odborníci.

„Není tu místo na nějakou poslaneckou tvořivost,“ konstatuje s tím, že osobně by dával přednost spíš klidnému řešení záležitosti až po podzimních volbách.

Přežijí koalice?

Členové koalic, které míří do voleb, zatím s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu popírají, že by rozhodnutí změnilo jejich názor na předvolební spolupráci. Ve Speciálu Tomáše Pancíře odhodlání koalice udržet potvrdili i europoslanec Stanislav Polčák (STAN) nebo poslanec Marek Benda (ODS).

Starostové hodlají kandidovat s Piráty, ODS se dohodla se stranami TOP 09 a KDU-ČSL.

Zatímco Polčák je ale výsledkem uspokojen, Benda vnímá rozhodnutí Ústavního soudu jinak: „Nepokládám to za příliš šťastné – co se týká načasování.“

Obě komory parlamentu se totiž dostávají do obtížně řešitelné situace, kdy je potřeba se do dvou až tří měsíců shodnout, stěžuje si Benda.

„Kdybych nevěděl, že to soud myslí dobře, tak bych skoro řekl, že je to sabotáž, která má znemožnit konání voleb v České republice,“ uzavírá s tím, že přesto věří v úspěšné překlenutí vzniklé situace.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Tomáše Pancíře.