Sociolog Kostelecký: Dokážeme se sjednotit v okamžicích, kdy je jasné, proti čemu být. Chybí nám pozitivní program

18. prosinec 2023

„Objevuje se také čím dál víc politiků, kteří zpochybňují pravidla hry. Jsou překračovány limity a pravidla, což je nebezpečí, které může vést ke zhroucení společnosti a k revoluci,“ upozornil před čtyřmi lety sociolog Tomáš Kostelecký. A jak je to s pravidly politické hry dnes?

Dnešní vláda je nejhůře hodnocenou vládou za posledních deset let, což podle sociologa Tomáše Kosteleckého souvisí s ekonomickou situací země. „Jakmile se lidem daří dobře, bývají tolerantnější. Jakmile se jim ale nedaří, vždy to připíšou vládě. Úzce to spolu souvisí. V těžkých dobách zkrátka vlády populární nejsou,“ tvrdí.

Přízeň prokazovaná pětikoalici jde dolů

Podle posledních průzkumů je jasné, že kdyby se teď konaly volby, vláda by vypadala úplně jinak – mohla by být složená z hnutí ANO a SPD. V každém případě přízeň, kterou voliči dávali pětikoalici, jde dolů. To podle Kosteleckého není neobvyklé.

Čtěte také

„Vlády často dělají věci, co se nelíbí lidem, kteří je nevolili. Ale některé z těch věcí, co vláda dělá, se nemusí líbit ani těm, kteří je volili. Pak stačí, že se část jejich bývalých voličů přikloní k nějaké jiné straně a vláda ztrácí podporu. Je to dost běžné,“ říká.

Nikdy není dopředu jasné, zda se nízká podpora v této fázi funkčního období udrží, nebo spadne. „Z historie známe oba modely. Třeba ve Velké Británii Margaret Thatcherová třikrát vyhrála volby, ale v mezivolebním období její podpora vždy klesla, nestačila by na zvolení. Ale před volbami se jí podařilo získat podporu zpátky,“ míní sociolog.

Může se stát i to, že sama strana zpanikaří a v příštích volbách se zařadí jako strana nevládní.

„Závisí na tom, jak si stojí jednotlivé strany koalice ve volbách nebo v nějakých předvolebních průzkumech, a když to vypadá, že některým klesá podpora významněji než jiným, tak potom mohou být nervóznější a může dojít i k tomu, že se koalice nějakým způsobem rozpadne kvůli věcnému sporu či názorové neshodě,“ vysvětluje.

Odpor k Rusku jako tmelící prvek, co se drolí

Už je to přes 500 dní, téměř rok a půl, od propuknutí ruské agrese na Ukrajině. „Na začátku to vypadalo jako velice tmelící věc, ale s postupem času se téměř jednotný názor, že Rusko je agresor a Ukrajina se brání, trošku drolí. Zvyšuje se počet lidí, kteří mají jiný, i když aktuálně menšinový názor,“ tvrdí Kostelecký.

Čtěte také

Vysvětluje to tak, že se lidé koukají na věci i prizmatem svého vlastního života. „Když se někomu zdraží elektřina a dotyčný uvěří tomu, že kdybychom se s Ruskem domluvili, tak by mohla být levnější, stane se to pro něj důležitější, než zda se Ukrajinci ubrání, nebo ne. Nebo někdo třeba souhlasí s tím, aby Česká republika podporovala Ukrajinu, ale nechce, aby posílala zbraně, pouze humanitární pomoc.“ 

Podle něj se často dokážeme sjednotit v okamžicích, kdy je jasné, proti čemu být. „Když Rusové zaútočili na Ukrajinu, drtivá většina lidí v Česku si myslela, že je to špatně. Máme však větší problém mít nějaký pozitivní program o tom, čeho chceme dosáhnout,“ míní.

Velké vize v době krize nemusejí fungovat

Vize vzdělanější, úspěšnější a funkční společnosti nám neuškodí. „Když je nějaká krize, tak se řeší okamžitá věc. Jako když vám začne hořet, tak běžíte hledat hasicí přístroj, abyste mohli hasit. Ale to, jak ten dům bude postavený, aby byl více ohnivzdorný a dobře se v něm žilo, to je věc, která trvá a je potřeba se jí zabývat pořád a mít nějaké představy,“ vysvětluje.

Čtěte také

Tuto i minulou vládu sociolog vnímá v této alegorii jako hasiče, který řeší tam pandemii, tam ekonomickou krizi, tam vysoké ceny energií, tam válku v Evropě a pokládá si otázku: „Věřím tomu, že může vzniknout nějaká širší dohoda na tom, že máme mít nějaký cíl a dlouhodobější plán. Komu by se nechtělo, aby byla naše země modernější a lidé si vydělávali více?“

Současná válka ruskou společnost prý poškodí. Většina normálních věcí, po kterých lidé touží, jde stranou. I přes tuto krizovou situaci Rusko udrželo své rozpočtové výdaje, takže i ti Rusové, kteří žijí ve velkých městech, mohou mít pocit, že se jim zase vlastně moc neděje. Otázka ale podle Kosteleckého je, jak dlouho jim tento pocit vydrží.

Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus Barbory Tachecí. (repríza)

autoři: Barbora Tachecí , vsvo

Související