Sociolog Frič o krizi demokracie: Se změnami musí přijít občanské hnutí, kapři si rybník nevypustí
Před dvaceti lety jako prognostik předpověděl nástup miliardářů do čela státu. Dnes sociolog Pavol Frič z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy varuje, že vývoj směřuje ke stále většímu extremismu. V Osobnosti Plus popisuje střídání populistických sezón se sezónami standardních politických stran. „Pro demokracii může být smrtící, pokud ve volbách znovu vyhraje populismus řezaný extremismem. Suneme se tím směrem,“ varuje.
Podle Friče záleží na tom, jestli se podaří demokracii inovovat. Demokratická politika je prý teď v pasti. „Demokracii z větší části financujeme my, daňoví poplatníci, běžní občané, ale peníze těch bohatých rozhodují. Je to tak institucionálně nastaveno. Když se toto nezmění, tak ta nespokojenost bude růst a preference pro populisty a extremisty budou také růst," vysvětluje.
Čtěte také
Klíčovým problémem je tak podle prognostika právě financování politických stran. „Když hodíte lístek do volební urny, hodíte tam čtyřleté předplatné pro tu politickou stranu na čtyři roky a ztrácíte kontrolu nad svými penězi,“ kritizuje.
Frič také tvrdí, že občanské iniciativy, jakou je například Milion chvilek pro demokracii, sice žádají občany, aby byli aktivní a vstupovali do politiky, ale zapomínají požadovat právě inovaci demokracie těmi, kteří se do politiky dostanou. „Neříkají, čeho tou vlastní aktivitou mají dosáhnout. Vstupte tam a bude dobře – ale neříkají proč,“ doplňuje sociolog.
Přesycení populismem?
Podle Friče zpravidla sezóny populismu končí tím, že se voliči populismu přesytí. Pak jsou u moci zase nějakou dobu standardní strany, než se voliči přesytí jich.
Čtěte také
„Jde to ve vlnách. Zatím funguje princip naděje. Ale ono nestačí požadovat, aby populisté odstoupili. Zvítězit v parlamentním boji je málo, to jenom nastartuje další sezónu. Aby to nesměřovalo stále k většímu extremismu, je potřeba zavést institucionální inovace demokracie,“ apeluje sociolog.
Změny si podle něj musí dát do programu nějaké občanské hnutí a musí přijít takzvaně zespodu. „Kapři si svůj rybník nevypustí,“ ukazuje Frič na vládnoucí politiky a předpovídá:
„Je tu sice scénář, že sezónní politika bude pokračovat dál. Anebo že v sezóně populismu a extremismu dojde ke zlomu neboli k autoritářskému převzetí demokratické vlády.“
Míří Česko k autoritářství?
Prognostik si všímá, že současný český premiér Andrej Babiš sice útočí na veřejnoprávní instituce nebo neziskové organizace a mimoděk se sune k autoritářství a diktatuře, soudí ovšem, že není tak silný jako Viktor Orbán, který vládl šestnáct let Maďarsku.
Čtěte také
Frič pozoruje, že ve státech napříč Evropou hrozí převzetí vlády populisty, jmenuje Německo, Francii nebo Velkou Británii.
„Klíčové státy jsou na jakémsi rozhraní, zda je čeká sezona populistické vlády,“ říká s tím, že spojenectví populistů pravděpodobné není. „Dělají tu populistickou politiku hlavně pro domov, ne pro nějakou populistickou internacionálu. Takže kolektivní obrana Evropy bude passé,“ uzavírá sociolog.
Co je to takzvaná demokracie drobných dárců? Posiluje celosvětové dění soumrak demokracie? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
