Sociální sítě jsou na konci roku 2019 plné lží a polopravd. Dělejme s tím něco, apeluje novinářka DW

28. prosinec 2019

Říká se, že pravda se cení. Přesto nyní lži zažívají především na sociálních sítích zlatou éru. A to je velmi nebezpečné, varuje novinářka německé stanice Deutsche Welle Christina Bergmannová.

Čtěte také

Ve svém komentáři apeluje, že s tím my všichni musíme něco udělat. 

Jak Bergmannová píše, americký prezident Donald Trump šíří vyvrácené konspirační teorie, britský premiér Boris Johnson obelhává královnu a mezinárodní armáda trollů má jediný účel – vést dezinformační válku na sociálních sítích. S pravdou to na konci roku 2019 zkrátka nevypadá dobře.

Joseph Goebbels, ministr propagandy v nacistickém Německu, by si v pohledu autorky nyní mnul ruce. Zatímco Goebbels totiž musel pro utužení moci zatýkat novináře a používat násilí, aby postavil média takříkajíc do latě, dnes to mají populisté jednodušší – stačí jim na sociálních sítích neúnavně šířit polopravdy a lži.

Jejich fanoušci pak nebezpečný obsah sdílejí s desetitisíci dalších uživatelů. A i kdyby v hlavách lidí zůstal jen zlomek těchto nepravd, i tak to znamená, že se demagogům zase o něco více podařilo společnost rozdělit, připoutat si k sobě své stoupence opět o něco těsněji a přiblížit se k dalšímu volebnímu vítězství.

Lži mezi přáteli

Zároveň se dnes nestačí divit ten, kdo jen trochu vyhlédne ze své internetové sociální bubliny, například na Facebooku. „Nancy Pelosiová dá 2,4 miliardy dolarů ze sociálního systému na financování impeachmentu“, křičí na čtenáře jeden z titulků, který zmiňuje jméno političky z řad amerických demokratů.

Čtěte také

Čtěte také

Stačí přitom jediný klik myší k tomu, aby uživatel světu sdělil, jak naštvaný z toho všeho je. A další klik, aby článek sdílel. Vždyť jak jen si ta žena může dovolit připravit chudé lidi a seniory o peníze?

Zároveň přitom stačí znovu jen jediný klik k tomu, aby si uživatel článek přečetl. Detailní pohled pak čtenáři napoví, že pravda leží jinde.

Novinářka Bergmannová zmíněný text nalezla v rubrice s názvem Satira, která tě nadzvedne. V tiráži webové stránky navíc stojí, že pokud člověk obsahu věří, měl by si „nechat vyšetřit hlavu“.

Ani to ovšem uživatelům nebrání v dalším šíření této nepravdy a v jejím zběsilém komentování. Díky tomu se pak algoritmus Facebooku postará o to, že se článek dostane k ještě většímu množství uživatelů.

Kde hledat důvody takového chování? Německá autorka zmiňuje záplavu informací, se kterou se lidé ještě nenaučili pracovat. Lidem zároveň nikdo neříká, co je pravdivé, a co už ne.

Na sociálních sítích se míchá veškerý obsah dohromady, ať jde o informace užitečné, nebo nebezpečné. Navíc všichni uživatelé Facebooku jsou přeci navzájem přátelé. A přátelům se důvěřuje, zdůrazňuje ironicky Bergmannová.

Boj za pravdu

Novinářka stanice Deutsche Welle proto přichází s výzvou – je načase tuto slepou důvěru napadnout a zaujmout proti ní postoj. Řešení vidí ve vytvoření „koalice za pravdu, proti dezinformacím, fake news a za vyšší mediální gramotnost“ ve společnosti.

Čtěte také

První změny se již udály, když například společnost Twitter částečně zakázala politickou reklamu. Platformy Facebook a Google se k tomuto kroku ještě nepřidaly. Ale pokud nechtějí s naší společností zatřást od základů, své odpovědnosti se do budoucna nevyhnou, myslí si Bergmannová.

Za další nutný krok považuje ověřování faktů na internetu a sociálních sítích. Nejde přitom jen o mediální domy, povědomí by měl šířit i vzdělávací systém. Do škol, ale také na pracoviště patří také informování o algoritmech Facebooku, manipulacích s fotografiemi nebo o správném zacházení se sociálními sítěmi. 

A do třetice může ke změně přispět každý z nás. Stačí, když lidé nebudou sdílet obsah, jehož důvěryhodnost si alespoň základně neověřili. Přitom mohou na svých účtech dál trpět vymyšlené příběhy a udržovat kontakty s lidmi, kteří jsou stoupenci extrémních politických stran. Pouze stačí je čas od času upozornit, když se znovu nechají unést moderní pohádkou, uzavírá Christina Bergmannová na stránkách Deutsche Welle.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.