Sociální média jsou otevřené prostředí, a proto někdy zmatečné, říká expert

„I mimo internet se obklopujeme přáteli, kteří nám jsou podobní,“ objasnil význam sociální bubliny expert.

Podle něj sociální média způsobila, že zprůhlednila tyto sociální bubliny. „Když se člověk na internetu setká s opačným názorem, tak se může snažit mu porozumět a najít kompromis.“

„Ale tak to není vždy, protože v sociálních médiích může docházet k polarizaci v důsledku toho, že se více přimknu ke své skupině, a naopak cizí skupinu reprezentující opačný názor začnu vnímat negativně.“

Znamená to, že sociální média přispívají k polarizaci společnosti? „Existuje výzkum, že v některých vyhrocených kontextech k polarizaci mohou sociální média přispívat, zvláště tam, kde hodně hrají roli emoce a zvláště strach.“

„Na začátku se objevila vlna kritiky, že sociální média přispívají k tomu, čemu se říká slacktivismus, tedy že jedinec jen kliká na něco, co se mu líbí, podepíše online petici, něco nasdílí a má pocit, že už pomáhá, mění svět, dělá politiku. Výzkum ale ukazuje, že právě lidé, kteří se politicky projevují na internetu, jsou aktivnější i mimo něj.“

„Jindy ale mohou sociální média posloužit k tomu, že lidé vstoupí do diskuze a otevřou se opačným názorům... Data z USA každopádně ukazují, že k polarizaci dochází nejrychleji u starší generace, která sociální média nepoužívá,“ upozornil Mazák.

Můžeme říci, že sociální média vytváří i politickou aktivitu v životě? „Překvapivě jsou to právě uživatelé sociálních médií, kteří jsou aktivní i mimo internet.“

Jak tedy můžeme vnímat dění v sociálních médiích? „Musíme si uvědomit, že sociální média jsou otevřené prostředí,“ vysvětlil expert. „Do něho vstupují někteří lidé s ambicí informovat, jiní s ambicí přesvědčovat, další si chtějí jen dělat ze všeho legraci, proto je to někdy i zmatečné prostředí.“

První nebezpečným jevem jsou tzv. hoaxy, tedy podvodné zprávy. „To dnes už není takový problém, protože existuje řada webů, které to odkrývají, pochybují a informují o tom. Za větší problém považuji tzv. fake news, tedy falešné zprávy, které šíří lidé svou politickou motivací.“

„Druhá věc je rychlost sociálních médií, která vede k tomu, že lidé neověřují informace, včetně politiků a novinářů, a tak se šíří informace, které jsou nepravdivé, aniž za tím je úmysl lhát,“ shrnul některá z rizik sociálních médií Jaromír Mazák.