Sociální bydlení nemotivuje, říká o vyloučených lokalitách děčínská primátorka
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová otevřela diskusi o diskriminaci Romů při pronajímání bytů, které se podařilo zmapovat. Do jaké míry má majitel bytu právo rozhodnout, komu byt ukáže? Kdy se dopouští diskriminace?
Mají realitní makléři odmítnout klienta, který si dá do podmínek to, že v bytě nechce romskou rodinu? Kudy ven z kruhu diskriminace na jedné straně a obchodem s chudobou na straně druhé?
Situační testování podle České obchodní inspekce i veřejné ochránkyně lidských práv prokázalo, že Romové na severu Čech jsou diskriminováni při pronájmu bytů. V Děčíně se realitní makléři s požadavkem majitelů domů, že nechtějí uzavřít smlouvu s romskou rodinou, setkávají často.
Na druhou stranu se najdou inzeráty s podtitulem "Romové vítáni." Vítaní jsou zejména Romové na sociálních dávkách v bytech ve vyloučených lokalitách, za které platí nájemné stát. V ghettech jich končí čím dál víc, protože jinde bydlení shánějí obtížně a potýkají se s předsudky.
Realitní kanceláře čekají na rozhodnutí soudu
Tato slova prokázaly i nedávné zkušenosti figurantky České obchodní inspekce, jak popsal mluvčí Jiří Fröhlich: „V Ústeckém kraji inspektorce romského původu sdělili, že žádný byt nemají volný. Po deseti minutách přišla inspektorka neromského původu, které byt okamžitě nabídli.“
Celá věc míří k soudu stejně jako případ, kdy na podobnou skutečnost narazili pracovníci kanceláře veřejné ochránkyně práv. V obou záležitostech mělo jít o chybu realitního makléře, který se měl dopustit diskriminace tím, že odmítl zprostředkovat pronájem bytu na základě etnické příslušnosti.
Asociace realitních kanceláří netrpělivě čeká na rozhodnutí soudu. Neví totiž, podle jakých pravidel mají svým klientům, majitelům domů, budoucí nájemníky třídit a nakolik mohou vyhovět jejich požadavkům.
„Kanceláře přece musí akceptovat požadavky svých zadavatelů. Nevím, který zákon říká, že je protiprávní, že mám požadavek na svoji nemovitost,“ vysvětluje Jan Borůvka z Asociace realitních kanceláří České republiky dilema, které řeší i děčínský realitní makléř Petr Zdobinský.
„Setkáváme se i s tím, že od pronajímatele je vysloven požadavek, aby to nebyl Rom. Z mého pohledu je racionální, aby mi na začátku řekl, co ode mne očekává. V případě, že bych pronajímateli dovedl klienta, o kterém vím, že by nebyl pro něj vhodný, to je ode mne medvědí služba.“
Petr Zdobinský upozorňuje, že by nerad ponižujícímu odmítnutí z očividně nepravých důvodů nebo nevhodnému chování majitele vystavil i romského klienta, který shání bydlení.
„Realitní kancelář není ta, která by měla odstraňovat předsudky. Pronajímatelé mají obavy z konfliktů, protože je zákon dostatečně nechrání a oni nejsou schopni vymáhat smluvní podmínky.“
Vysvětluje Petr Zdobinský hlavní důvody přehnané opatrnosti majitelů domů. Ti se přitom shodují, že nemají obavy pronajmout byt romské rodině, která žije ve městě dlouhá léta a znají ji. Děčín má problém s přetlakem volných bytů ve vyloučených lokalitách, kam se stěhují lidé z celé republiky i ze Slovenska.
Aby byl nájemník ohleduplný
Pro řadu z nich jde o přechodnou adresu. Několikeré stěhování celých domů viděla i Jarmila Parohová.
„Před dvěma lety jsme zrekonstruovali a zrestaurovali dům. Pražská realitní kancelář naproti našemu domu koupila dům, během půl roku se tam vyměnili nájemníci ve prospěch lidí, kteří se často stěhují, většinou Romové. Nám se začali lidé vystěhovavávat, klesla nám cena nemovitosti, lidé se báli. Tak sme si řekli, buď to prodáme nebo se i soused bude muset starat o dům tak jako my.“
Manželé Parohovi proto založili sdružení Dobrá adresa a začali spolu s dalšími majiteli domů přesvědčovat ostatní, aby si nájemníky zodpovědně vybírali. „Pro nás není důležité, jestli je někdo Rom nebo není. Pro nás je důležité, jestli dokáže respektovat potřeby svého okolí, jestli je ohleduplný. Jinak všem připraví perné chvilky.“
A tak celá situace dostává tvar kruhu. Zodpovědní majitelé vybírají nájemníky podle přísných kritérií, a narovinu i předsudků, aby se vyhnuli veškerým problémům.
Na druhé straně nezodpovědní majitelé, kteří mají často bydliště v jiném městě, vydělávají na byznysu s chudobou a pronajímají byty ve vyloučených lokalitách za přemrštěné nájemné lidem závislým na sociálních dávkách, kteří se stěhují tak často, že jim na vztazích s místními nezáleží.
„Obtížně se s nimi navazuje kontakt. Nemají představu o tom, jak dlouho se tady zdrží a nestojí o naše sociální služby, přátelství a to je velmi těžká práce,“ popisuje děčínská primátorka Marie Blažková problémy, které vznikají desítky let.
Město má jedinou možnost. Lidem, kteří mají zájem v Děčíně zůstat, nabídnout pomoc, zařídit sociální bydlení a každý den s nimi pracovat na tom, aby se jejich rodina osamostatnila. Pomáhat někomu, komu chybí motivace, podle primátorky nemá význam.
„Přesvědčili jsme se o tom, že lidé, kteří dostanou bydlení i pod tržní nájem, tak je to nemotivuje hledat si práci a začít se chovat jinak. Ve skutečnosti bydlení platí stát a není to žádná motivace. Budeme chtít, aby tam motivace byla, navázaná na sociální služby. Pokud nebudou na sobě pracovat a hledat si práci, tak ani v sociálním bydlení nemají co dělat.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.