Snížit poplatky, zvýšit příspěvky. Třetí pilíř se změní, podle ekonomů může přitáhnout víc mladých
Třetí důchodový pilíř, tedy dobrovolné spoření na penzi, projde podle resortu financí výraznou změnou. Výrazně se mají snížit poplatky penzijním společnostem. Lidé si tak mají naspořit mnohem víc a třetí důchodový pilíř se přiblíží zejména mladým lidem. „Díky této strategii budou lidé do třiceti více motivovaní, aby si spořili na důchod, a to zvýhodněním státních příspěvků,“ vysvětluje v pořadu Ranní Plus Jana Klímová, hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu.
Do prvního pilíře, tedy státních důchodů, přispívají občané prostřednictvím sociálních odvodů, ale i běžných daní. Růst důchodů je ale v rámci tohoto pilíře ohrožený, protože česká populace výrazně stárne. Třetí důchodový pilíř se má stát jeho alternativou.
Čtěte také
„Už za 30 let se výrazně zvýší počet seniorů a naopak se sníží počet pracujících lidí, kteří do průběžného systému financování důchodů posílají státu peníze,“ připomíná Jana Klímová.
Reforma má obsahovat několik oblastí. Pro klienty do 29 let se má zdvojnásobit státní podpora na 40 procent vložené částky.
Penzijní společnosti mohou mladé lidi řadit do takzvaných dynamických fondů. „Jde o fondy, kde převažují aktiva s vyšším výnosem, jako jsou třeba akcie. Je tam samozřejmě i vyšší riziko pádu cen na trhu, ale vzhledem k dlouhodobému horizontu, ve kterém budou spořit třeba 40 let, je riziko ztráty v průběhu času velmi rozmělněné a fakticky minimální,“ vysvětluje analytička s tím, že několik let před penzí by měly společnosti převést tyto střadatele do stabilnějších fondů.
Čtěte také
U většiny typů spoření se mají také zrušit poplatky za výkon a snížit poplatky za správu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že díky tomu si střadatelé naspoří až o milion korun víc než ti, kteří nabízené strategie nevyužijí.
„Myslím, že to je realistické. Podmínkou je, že budou spořit opravdu dlouhodobě, například 40 let. Díky poklesu poplatků jim lidově řečeno nesežerou ty relativně vysoké poplatky třeba až polovinu té částky,“ tvrdí Klímová.
Spořící také budou moci do dosažení 36 let jednorázově vybrat z penzijního spoření třetinu svých úložek, aniž by přišli o státní příspěvky nebo museli částku dodatečně zdanit.
Změnou mají také projít transformované účty. „Ty jsou už 14 let uzavřené pro nové střadatele, stále jsou ale na trhu. Je v nich až polovina objemu všech peněz, které jsou v penzijních fondech Česku, to je přes 300 miliard korun. Přitom mají velmi nízké výnosnost, často pod hranicí inflace,“ přibližuje analytička.
660 miliard korun na penzi
České penzijní společnosti mají podle analytičky Klímové vysoké náklady na shánění klientů nebo na marketing. „Na druhou stranu ale musím připomenout, že nesporně hodně vydělávají. Mají ziskovou marži kolem 60 procent, což vyplývá z jejich výročních zpráv,“ přibližuje. „To je třeba i trojnásobek ve srovnání s výnosy společností, které spravují běžné typy investičních fondů.“
Čtěte také
Josef Lukášek, viceprezident Asociace penzijních společností a generální ředitel penzijní společnosti Allianz přibližuje, o kolik se po avizovaných změnách sníží poplatky pro penzijní společnosti.
„Ty si mohou dnes účtovat dva základní typy poplatků. Poplatek za obhospodařování fondů a poplatek za zhodnocení,“ vysvětluje.
„Nedávno jsme nechali zveřejnit nezávislou analýzu společnosti Ernst & Young, která se zabývala nákladovostí třetího pilíře. Ukazovala zhruba hodnotu 1,8 procenta. Tak doufáme, že pokles poplatků udrží možnost rozvíjet penzijní spoření a umožní zavedení podpory mladých,“ popisuje.
Dodává, že s resortem financí komunikovala Asociace penzijních společností všechny změny. „Ministerstvo dále mluví o snížení těch poplatků na jedné straně, ale na druhé straně mluví o přítoku nových peněz do systému. Ve střednědobém horizontu se dá očekávat, že by se pokles poplatků mohl tímto vyrovnat,“ usuzuje.
Čtěte také
V Česku si momentálně spoří v dobrovolném třetím důchodovém pilíři podle Lukáška asi 3,8 milionu lidí. „Mají u nás investováno zhruba 660 miliard korun,“ upřesňuje.
Podle zástupce ředitele think-tanku IDEA Filipa Pertolda má stávající systém spoření na penzi největší slabiny ve vysokých poplatcích a délce spoření.
„V současné chvíli do toho nastupují lidé až po čtyřicítce, což výrazným způsobem omezuje vliv složeného úročení. Když začnete pozdě, tak o něj přicházíte. Délka spoření, struktura aktiv a poplatky, to jsou všechno věci, které je třeba řešit,“ míní Pertold.
Až půl milionu mladých klientů
Co ale udělat pro to, aby lidé mladší třiceti let měli chuť spořit na penzi? Podle Lukáška by nejlepší motivací byla jednorázová podpora někde v rozmezí 10 až 30 tisíc korun. To by podle něj přivedlo ke spoření až až 500 tisíc nových mladých klientů.
Čtěte také
Ekonoma Pertold míní, že by to mohla být pravda. „Prostor k růstu je opravdu velký, protože lidí do 30 let je v tom systému velmi málo. V současné chvíli to je pár set tisíc lidí, a troufám si tvrdit, že půl milionu nových lidí by klidně mohlo do systému přijít,“ připouští.
A připomíná, že na Slovensku se vydali cestou povinného spoření. „To nemáme, v Česku máme spíše soft motivaci. Stát až 18 miliardami ročně motivuje jak zaměstnavatele, tak klienty k tomu, aby si přispívali na důchod,“ říká. „Ve výsledku jsou v tomto dobrovolném systému 4 miliony lidí, což se blíží povinným systémům,“ dodává.
Více si poslechněte v audiu. Rozhovory vznikly ještě před tiskovou konferencí ministerstva financí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
