Snaha o oživení mírového procesu na Blízkém východě
Vláda izraelského premiéra Ehuda Olmerta a palestinská samospráva Mahmúda Abbáse se chopily příležitosti, kterou jim poskytl puč teroristického Hamasu v pásmu Gazy, a za vydatného pobízení Spojených států se snaží oživit mírový proces. V řadě oblastí už došlo k pokroku - po více než půldruhém roce byla obnovena bezpečnostní spolupráce, palestinská vláda Saláma Fajjáda dostává finanční pomoc, a izraelská vláda dokonce povolila výstavbu nového palestinského města pro zhruba 40.000 obyvatel mezi Ramalláhem a Nábulusem, které mají financovat Spojené státy a Saúdská Arábie.
Olmert s Abbásem se také pravidelně scházejí. Jejich poslední schůzka v pondělí se vůbec poprvé konala na palestinském území, v Jerichu. Žádné konkrétní výsledky však nepřinesla. Abbás vyzval Olmerta k dalšímu propouštění vězňů, odstranění zátarasů na Západním břehu Jordánu a povolení k návratu pro některé deportované teroristy a Olmert slíbil, že žádosti zváží. Podobné sliby však zaznívají na každém izraelsko-palestinském summitu, ale nakonec se většinou nesplní, protože Olmertovi to nedoporučí bezpečnostní složky.
Obě strany také jednaly o tom, jak co nejrychleji dospět ke konkrétní představě o samostatném palestinském státu, ale o žádném pokroku se nezmínily. Olmert už na předchozím setkání Abbáse seznámil se svým plánem, podle kterého chce Izrael nabídnout vyklizení 90% území Západního břehu, finanční odškodnění palestinským uprchlíkům a východní Jeruzalém jako palestinské hlavní město. Návrh však neupřesňuje, kam by se odstěhovalo zhruba 220.000 izraelských obyvatel Západního břehu; s trvalým bydlením má dodnes potíže řada osadníků odsunutých před dvěma lety z pásma Gazy, a těch bylo necelých 10.000. Sporná je i podpora veřejnosti, o kterou se Olmert opírá: podle nejnovějšího průzkumu skupiny Peace Index podporuje navrácení větší části Západního břehu 42% Izraelců, zatímco 53% je proti.
Olmert také Abbáse nabádal, aby dál pokračoval v izolaci Hamasu, s kterým předseda samosprávy po červnovém puči odmítá vést jakýkoli dialog. Abbás mu to údajně slíbil navzdory tlaku, který na něj vyvíjejí Egypt, Saúdská Arábie a Rusko. Podle zpráv z různých zdrojů však už ve skutečnosti část Abbásova hnutí Fatah vede s Hamasem tajná jednání, a v čele jednacího týmu dokonce stojí Abbásův poradce Džibríl Radžúb.
Usmíření s Hamasem je zřejmě jedinou možností, jak odvrátit další puč, protože samospráva Západní břeh ani zdaleka neovládá. Přestože její bezpečnostní složky pozatýkaly nejméně 400 členů Hamasu, je přítomnost hnutí nadále silná a izraelská vojenská rozvědka varuje, že pokud Hamas ztratí naději na udržení vlivu, vyvolá stejný ozbrojený střet jako v pásmu Gazy a nepochybně také zvítězí. Kromě Hamasu působí na Západním břehu i řada dalších teroristických skupin v čele s Brigádami mučedníků od Al-Aksá, a přestože Izrael některým z nich nabídl amnestii, pokud odevzdají zbraně a zřeknou se terorismu, celá akce je podle zpravodajských služeb fiasko. Teroristé buď vrátit zbraň odmítají, nebo přinášejí staré nefunkční pušky a své si ponechávají, stejně jako odhodlání pokračovat v boji proti sionistickému nepříteli.
Nedostatečnou kontrolu nad Západním břehem potvrdil Olmertově vládě sám palestinský premiér Salám Fajjád, který připustil, že v současnosti palestinské bezpečnostní složky nedokážou na Západním břehu nastolit pořádek ani bojovat proti terorismu, a dokonce ani zabránit případnému sebevražednému útoku.
Fajjád si vytkl nastolení pořádku a odzbrojení teroristů jako jeden z hlavních cílů své vlády. Jejímu programovému prohlášení nelze nic vytknout; Fajjád se v něm například zavazuje "bránit užití násilí ve jménu islámu" a "usilovat o posílení statusu islámu jako náboženství tolerance". Z prohlášení dokonce vůbec poprvé v historii palestinské samosprávy vypustil slovo "ozbrojený boj" a nahradil je mnohem mírnějším výrazem "národní odpor vůči okupaci". Fajjád se kvůli svému revolučnímu rozhodnutí stal nejen terčem kritiky, ale i výhrůžek smrtí jako "zrádce", a aby svůj "prohřešek" odčinil, byl na zasedání Arabské ligy nucen veřejně prohlásit, že odboj proti izraelské okupaci je legitimní.
V Izraeli má snaha o obnovu mírových jednání i řadu kritiků. Poukazují na zásadu Olmertova předchůdce Ariela Šarona, který trval na tom, že Palestinci musí nejprve zakročit proti terorismu, a teprve potom s nimi bude jednat o vzniku samostatného státu. Kritici Olmertovi vyčítají, že se v době, kdy Hamas upevňuje moc a nepřestává hromadit zbraně, snaží posílit svou vlastní slabou politickou pozici demonstrativními prázdnými kroky na úkor bezpečnosti všech obyvatel Izraele.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.