Smrt ve vesmíru: „Připravte koňak, uvidíme se doma!“ řekl před smrtí Volkov z paluby Sojuzu 11

První orbitální stanici na světě (Saljut 1) vypustili Sověti na oběžnou dráhu v dubnu 1971. Hned první pokus o její obydlení skončil neslavně. Loď Sojuz 10 s tříčlennou posádkou odstartovala z Bajkonuru 23. dubna 1971 a zpočátku šlo vše podle plánu.

První stanice řady Saljut 1 na oběžné dráze|foto:The Internet Encyclopedia of Science

Loď se druhý den letu spojila se stanicí ve výšce 200 kilometrů nad Zemí. Posádka však do ní kvůli závadě na spojovacím zařízení nemohla přejít. Mise tak byla po necelých dvou dnech zrušena a Sojuz 10 bezpečně přistál.

Lépe se zpočátku vedlo následující trojici kosmonautů v Sojuzu 11, kteří do vesmíru odstartovali 6. června 1971. Posádka ve složení Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev se o den později připojila k Saljutu, který se tak stal první kosmickou stanicí s posádkou v dějinách kosmonautiky.

Požár na palubě

Stanice byla vybavena bohatou vědeckou aparaturou, mimo jiné astrofyzikální observatoří nebo speciálním skleníkem pro zkoumání chování rostlin v beztížném stavu. Jak se později ukázalo, vědecký program byl mimořádně náročný a jeho neplnění působilo problémy v komunikaci posádky s řídícím střediskem.

Čtěte také

Smrt ve vesmíru: „Ďábelská loď! Na co sáhnu, to nefunguje!“ vzkázal z kosmu Vladimir Komarov, než zahynul při přistání

Podle spisovatele a experta na kosmonautiku Pavla Toufara (1948–2018) misi na Saljutu provázely i další problémy. Na palubě nejprve začal hořet kabel elektrické instalace. Požár se sice podařilo zažehnat, ale posádka značně znervózněla a zatoužila po předčasném přistání. Na stanici navíc nepanovaly dobré mezilidské vztahy.

Předposlední červnový den kosmonauti přestoupili zpátky do své kosmické lodi, která zahájila návrat k Zemi. Zaznamenána byla poslední hlášení; Gorgij Dobrovolskij řekl: „Začínám sestupovou proceduru!“ Vladislav Volkov dodal: „Připravte koňak, uvidíme se doma!“

Neměli šanci

Jenže posádka už neohlásila ukončení brzdícího zážehu a na požadavek nepřetržitě komentovat dění během sestupu nereagovala. Po bezpečném přistání Sojuzu 11 našel pozemní personál uvnitř lodi trojici mužů bez známek života.

Čtěte také

Smrt ve vesmíru: „Je to pěknej křáp,“ řekl velitel Grissom o Apollu 1, ve kterém později zahynul

K vyšetření příčin neštěstí byla ustavena zvláštní komise, podle které byla důvodem katastrofy exploze, která měla oddělit orbitální úsek od návratové kabiny. Otřes po explozi způsobil, že se otevřel jeden ze dvou ventilů, které měly sloužit k odvětrání kabiny a vyrovnání tlaku až během jejího sestupu atmosférou ve výšce kolem pěti kilometrů.

Kosmonauti tak neměli ve výšce přes 150 kilometrů žádnou šanci. Přesto se podle vyšetřovatelů ještě katastrofě snažili zabránit, bez skafandrů ale během 15 až 30 vteřin ztratili vědomí a udusili se.

Kosmonautům se podařilo uskutečnit do té doby nejdelší pobyt ve vesmíru (23 dní a 18 hodin), zároveň se stali prvními lidmi na světě, kteří přímo ve vesmíru zemřeli.