Smetana: Západ nyní vidí, že není zcela marné podporovat Ukrajinu. Je to důležitá změna narativu

12. srpen 2024

Ukrajinských vojáků jsou v ruské Kurské oblasti zřejmě tisíce, informuje agentura AFP. Cílem akce je podle anonymních zdrojů destabilizovat ruské velení. Přítomnost ukrajinské armády v Rusku přiznal i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a potvrdilo to i ruské ministerstvo obrany. U dvou vesnic v oblasti vyhlásily ruské úřady nouzový stav. „Existují tři scénáře dalšího postupu,“ říká bezpečnostní analytik Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Smetana.

Dá se z ukrajinského postupu na ruském území, který trvá už týden, vyčíst, jaký je asi hlavní cíl této operace?

Cíle neznáme. A také se budou pravděpodobně ještě vyvíjet v závislosti na tom, jak sama operace probíhá. Každopádně asi jeden z hlavních cílů, který můžeme identifikovat, je snaha převzít iniciativu alespoň na nějakém místě fronty.

Čtěte také

Je jasné, že v tom, jak se vyvíjí situace na bojišti v posledních měsících, je pro Ukrajinu zcela nereálné se v letošním roce někde pokusit o větší ofenzivu na vlastním území a osvobodit větší část okupovaného teritoria.

A toto se zřejmě ukázalo jako příležitost, kdy se Ukrajina pokusila kreativně využít identifikované slabosti právě přes ruskou hranici. Měla šanci pokusit se této slabosti využít k tomu, aby provedla tuto bleskovou ofenzivou.

Ukázala, že je schopna nadále provádět kreativní ofenzivní operace. Dosáhla některých vojenských cílů a především politických cílů. Může tak to demonstrovat něco směrem na Západ a možná trochu představit nový narativ proti tomu, že Ukrajina stále jenom pohrává v posledních měsících.

Zaměřme se nejprve na vojenské cíle. Prezident Zelenskyj tvrdí, že Rusové vedli z Kurského území, kde jsou teď ukrajinské jednotky, jenom během letošního léta na 2000 nejrůznějších útoků. Zhoršily se teď v Rusku možnosti útočit ze vzduchu na Ukrajinu?

Jedna věc jsou útoky ze vzduchu, druhá je samozřejmě snaha Ukrajiny možná odlákat některé části ruské armády z jiných částí fronty. Vojenský cíl samozřejmě zůstává s otazníkem.

Je jasné, že Rusko se bude muset snažit do této oblasti přesunout nějaké jednotky, aby se se situací vypořádalo. Už jsme viděli některé pohyby například ze Záporožské oblasti, Charkova a dalších úseků fronty.

Ukrajině se zároveň podařilo zajmout ne úplně malé množství vojáků, a to včetně vojáků základní služby, což je poměrně dobrý výsledek operace.

Čtěte také

Ale klíčové z vojenského pohledu je, jakým způsobem bude Ukrajina nakládat s tímto teritoriem. Je jasné, když vidíme mapu aktuálně, tak Ukrajina nekontroluje celé toto teritorium. Je to spíše oblast, kde se ukrajinské jednotky pohybují.

Klíčovým aspektem dalšího vojenského vývoje bude, jak moc velkou část teritoria se bude snažit Ukrajina bránit, kam případně ustoupí a jaké ztráty Rusku při obraně tohoto teritoria způsobí.

Tři scénáře

Jaký postup by z vašeho pohledu dával smysl?

Jsou tři základní scénáře. Ten úplně nejrizikovější, který by měl samozřejmě největší potenciální výhody, ale zároveň má obrovská rizika a Ukrajině by se mohl velmi vymstít, je snaha konsolidovat větší části tohoto území. To by znamenalo samozřejmě dostat tam mnohem větší množství ukrajinských vojáků.

Ukrajina tím ale riskuje, že až příliš rozprostře své síly, které potřebuje na jiných úsecích fronty. Povede to k velkým ruským ziskům právě na území Ukrajiny. A stejně aktuální teritorium, které kontroluje v Kursku, nebude schopna udržet dlouhodobě a budou i tam velké ztráty. To znamená, že je to spíše velmi rizikový scénář, který ale by mohl mít velké výhody.

Ten asi méně rizikový, ale rozumnější scénář, je držet buď nějaké malé a nárazníkové území u hranic, kde si Rusko tak trochu „vyláme zuby“ útoky a zároveň to politicky bude mít velkou výhodu.

Případně se Ukrajina může nakonec zcela stáhnout z území a pořád demonstrovat svoji schopnost provádět ofenzivní operace.

To je třetí možný scénář? Že by se Ukrajinci z Kurské oblasti úplně stáhli v dohledné době?

To je nejméně rizikový scénář, ve kterém Ukrajina samozřejmě nebude muset tolik řešit logistiku v této oblasti. Při ústupu bude stále schopna Rusku uštědřit potenciálně některé velké ztráty. Pořád tam bude politický efekt.

Čtěte také

Také to může být spíše něco mezi tím. To znamená, že Ukrajina se může snažit držet nějakou část území, což i politicky může být pro ni výhodné do budoucna kvůli následným jednáním.

Případně Rusko se nebude rádo koukat na to, že Ukrajina konsoliduje nějakou část území a bude nuceno tam stahovat nějaké větší množství jednotek a pokoušet se ho dobýt.

Vzkaz Západu i Ukrajincům

Tím se dostáváme k politickým cílům ukrajinské operace na ruském území, o kterých jste mluvil hned úvodem našeho rozhovoru. Je to vzkaz ze strany Ukrajinců spíš sobě samým dovnitř domů: „My se ještě dokážeme Rusům bránit i jiným způsobem a i takto napadat.“ Nebo je to spíš vzkaz spojencům na Západě?
Je to určitě obojí. Každá taková událost má více audiencí, to znamená, je tam více těch, kteří se na událost koukají a nějakým způsobem vyhodnocují svůj další postup.

Co se týče signálu dovnitř země, tak samozřejmě je to velká morální vzpruha, protože je velmi těžké motivovat obyvatelstvo, ale i vlastní vojáky ve chvíli, kdy máte za sebou několik měsíců velmi nepříjemného stahování a velmi intenzivních ruských útoků.

Směrem ke spojencům je to taky důležitá změna narativu. Západní spojenci nyní vidí, že není zcela marné podporovat Ukrajinu, že je stále schopná podnikat zajímavé kreativní akce.

Je možné tuto operaci srovnat s tím, co se Ukrajině povedlo v září 2022 v Charkově – překvapit velmi bleskovou ofenzivou, postupovat velmi kreativně, identifikovat ruskou slabost. To znamená, že i na Západě to může vést možná k přemýšlení, že skutečně to má nadále význam.

autoři: Lukáš Matoška , edr
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.