„Slyšeli jsme výstřely a spěchali pryč.“ Starý spor o hranice mezi Kambodžou a Thajskem stále doutná
Nejnovější kapitolu ve starém sporu mezi Kambodžou a Thajskem spojuje Donald Trump, starý khmérský chrám a online kriminalita. Obě země se přou o přesný průběh společné hranice. Spory už několikrát přerostly v otevřený konflikt. Naposledy právě před rokem. Boje definitivně ukončilo až třetí příměří na samotném konci loňského roku. Příčinu neshod se ale odstranit nepodařilo a konflikt se tak může snadno rozhořet znovu.
Čtěte také
Bilance bojů, které začaly loni v červenci a s přestávkami se vedly až skoro do konce roku 2025, jsou desítky mrtvých vojáků a civilistů, stovky zraněných na obou stranách a stovky tisíc vnitřně vysídlených.
Hraniční spor se táhne až do koloniálních dob, kdy na začátku 20. století Francouzi vytyčovali hranice mezi Siamským království – dnešním Thajskem – a francouzskou Indočínou, která zahrnovala i dnešní Kambodžu.
Neklidné chrámy
„Jde o několik hinduistických chrámů postavených Khméry mezi 11. a 12. stoletím prakticky přímo na thajsko-kambodžské hranici, které byly špatně zakresleny do map z hlediska obou těch států a především Thajců,“ vysvětluje Tomáš Petrů z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky. „Francouzští kartografové – Francie byla tehdy koloniálním pánem Kambodže – zakreslili ty chrámy spíše na khmerské nebo potažmo kambodžské straně.“
Nakreslená linka na mapě se přelila do ozbrojeného konfliktu po kambodžské samostatnosti v roce 1953. Od té doby se spor rozhořel ještě několikrát. Naposled to bylo loni.
Půlroční ozbrojené střety začaly 24. července 2025. Samotnou rozbuškou bylo o den dříve zranění několika thajských vojáků, když jeden z nich při patrole šlápl na minu. Těch je v oblasti hodně už z dob minulých, další tam ale nejspíš ukrývají armády i dnes.
„Režim Pol Pota, kterému se na Západě často říká režim Rudých Khmérů nebo období Vražedných polí, trval od roku 1975 do roku 1978. Tři roky, osm měsíců a dvacet dní. Během této doby zahynuly více než tři miliony lidí,“ připomíná kambodžský zpracovatel kešu ořechů Pirum Pol.
Boje mezi vietnamskou armádou a partyzánskými jednotkami Rudých Khmérů podporovanými Thajskem, ale i Spojenými státy, u thajsko-kambodžských hranic pokračovaly po celá 80. léta. A možná miny ještě z těchto dob byly rozbuškou současné epizody kambodžsko-thajských hraničních sporů.
Politický skandál
Ty ale zdaleka nekončí jen u tahanic o pár kilometrů čtverečních. Konflikt je úzce propojený taky s domácí politikou obou států, ekonomickými otázkami, přeshraniční kriminalitou, ale třeba i s rostoucím nacionalismem v obou zemích a historickou pamětí plnou křivd.
Zhruba před 15 lety, kdy Thajsko dosáhlo nějakého ekonomického vrcholu a patřilo k nejrozvinutějším ekonomikám celého regionu, tak v Kambodži hodně investovalo. „Bralo Kambodžu jako svého takového chudšího bratra a Kambodža na oplátku levně vyvážela některé své produkty,“ podotýká odborník na jihovýchodní Asii Tomáš Petrů.
Teď se ale situace změnil a svou ekonomickou kolonii si z Kambodže udělala Čína. „Dalším velkým investorem je odvěký rival Thajska, a tím je Vietnam,“ doplňuje Petrů. „Vietnam má takovou politiku Vietnam plus one a tím plus one je Kambodža, což Thajsko nese nelibě.“
Krize také ukončila kariéru thajské premiérky a na dlouho pošramotila vztahy mezi oběma zeměmi. „Thajský populistický premiér Thaksin Shinawatra byl poměrně dobrým přítelem bývalého vládce Huna Sena a poté, co byl de facto sesazen armádou v roce 2006, tak odchází do exilu do Kambodže, kde se stává osobním a ekonomickým poradcem právě tehdejšího premiéra Kambodže,“ vysvětluje politickou linku konfliktu Tomáš Petrů z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.
A na toto spojenectví navázala dcera bývalého premiéra Thajska Paetongtarn Shinawatra, která se také v Thajsku dostala do premiérského křesla. „Ona měla dobré vztahy právě s Hunsenem,“ podotýká Petrů.
Loni unikla nahrávky jejich sedmnáctiminutového rozhovoru, kdy Shinawatra mluví o thajské armádě jako o opačné straně a Hun Sena oslovuje strýčku. „A to samozřejmě vyvolalo obrovskou protireakci zase v Thajsku, takže Paetongtarn Shinawatra byla sesazena,“ dodává Petrů.
Vyhnaní na obou stranách hranice
Otevřené boje v červenci loňského roku trvaly jen pár dní. Ještě na konci měsíce je zastavilo první příměří zprostředkované Malajsií. Ani po něm ale prakticky neminul týden bez vzájemného napadání, příležitostných střetů a obviňování z porušování dohod. Armády instalovaly další a další ostnaté dráty na území, které oba státy považují za svoje, a pokoušely se vystěhovat vesničany z jedné strany hranice na druhou.
Čtěte také
„Starali jsme se doma o matku a slyšeli jsme výstřely, hlasité dunění ‚bum, bum, bum‘ a pak nepřetržité zvuky explozí ‚bum, bum‘. Otočila jsem se k matce a řekla: ‚Bože můj, mami, nastup do auta!‘ A spěchali jsme pryč,“ vyprávěla tehdy v thajském centru pro uprchlíky 53letá žena. „Odjeli jsme tak rychle, že jsme si s sebou nevzali nic. Byli jsme v šoku.“
V podstatě stejné to bylo i na druhé straně hranice v Kambodži. Někteří uprchli až do města Siem Reap, do kterého jinak míří hlavně zahraniční turisté, aby si prohlédli chrámový komplex Angkor Wat. Ozbrojené potyčky mezi nimi vyvolali také děsivé vzpomínky na pohnuté momenty z druhé poloviny minulého století.
„Nejvíce byli zasaženi farmáři žijící v blízkosti hranice, zhruba do padesáti kilometrů od pohraniční oblasti,“ popisuje kambodžský zpracovatel kešu Pirum Pol o dopadech loňského ozbrojeného konfliktu mezi Kambodžou a Thajskem.
„Thajské letectvo je bombardovalo. Právě v době, kdy se farmáři měli starat o své plantáže před sklizní, museli své domovy opustit,“ říká o dopadech současného konfliktu Pirum Pol. Mnoha farmářům uhynula zvířat a mají zničené farmy. „Mnoho rodin uprchlo do bezpečnějších oblastí. Stovky z nich dnes žijí nedaleko mé továrny.“
Online scamy a Donald Trump
Speciální kapitolou posledních půtek bylo zničení několika center online kriminality, která vyrostla ve speciální zónách na kambodžské straně hranice – využívaly spolehlivé thajské připojení k internetu a slabou vymahatelnost práva v Kambodži. Několik takových center thajská armáda obsadila, zničila a zabavila v nich peníze a cennosti v hodnotě mnoha miliard. Centra podle médií mají vazby na kambodžské, ale třeba i čínské podnikatele a politiky.
Čtěte také
Červencové příměří lidem na hranicích klid nepřineslo. Potyčky pokračovaly dál a s nimi i vyjednávání o příměří. Dne 26. října před zraky amerického prezidenta na summitu států ASEAN v Malajsii Thajsko a Kambodža podepisují mírovou dohodu. Ta ale hraniční spor, který byl příčinou bojů, jen odsunula k dořešení někdy v budoucnu.
Dohoda slibovala alespoň ukončení bojů a Donald Trump slavil úspěšné ukončení další války. Jenže nestalo se ani to – další eskalace přišla už v listopadu a v prosinci se znovu rozhořely boje. Několikadenní otevřený konflikt skončil těsně před koncem roku už třetím příměřím, které zatím trvá.
Jak silné jsou armády jednotlivých zemí? Jak eskalaci ovlivnilo rostoucí autoritářství a nacionalismus v obou zemích? A jaké faktory hrají ve prospěch a v neprospěch udržení příměří? I na tyto otázky v pořadu Za obzorem odpovídá odborník na jihovýchodní Asii Tomáš Petrů z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
