Sluneční město: Udržitelné, energeticky soběstačné a stále jediné na světě

19. květen 2017
03489763.jpeg

Počátkem 90. let se na severu Nizozemska radnice tří měst dohodly, že dají dohromady volné pozemky a na nich vybudují Sluneční město. To je založeno na čtvercovém poldru o rozměrech 800 x 800 metrů, žije v něm asi 15 tisíc lidí a je energeticky soběstačné díky větrným turbínám a solárním panelům.

Přestože experti tento koncept oceňují, žádná další podobně velká města zatím nikde na světě nevznikla. Důvod? „Politici se bojí udělat něco jinak. Schovávají se za občany, že prý by takové stavby nepřijali,“ řekl v Dnešním Plusu hlavní architekt projektu Ašok Barotra.

I když ve slunečním městě přijali už stovky delegací z celého světa, kromě čínského starosty města Muhat se nikdo jiný neodvážil tento nápad realizovat.

Málo odváží zastupitelé

Jedním z tuzemských pionýrů stavění podle zásad udržitelného rozvoje je architekt Aleš Brotánek. Podle něj v pražských Malešicích dokončuje developer vůbec první komplex nízkoenergetických domů, koncepčně blízko projektu Slunečního města.


Bytové komplexy stavěné podle zásad udržitelného rozvoje, tedy takové, které jsou energeticky soběstačné a nevytváří odpady, v různých, především evropských zemích vznikají. Děje se tak ve Švýcarsku, Švédsku, Německu nebo Norsku. Ale žádný komplex ani zdaleka nedosahuje velikosti Slunečního města.

„Aby to ale bylo v kontextu Slunečního města, kde se maximum energií získává z obnovitelných zdrojů a zároveň se hospodaří s odpady, tak o něčem podobném zatím jenom sním.“

I český architekt je přesvědčen, že za to, že se ve velkém nestaví podle zásad udržitelného rozvoje, můžou málo odvážní zastupitelné měst a obcí. „Slovo udržitelnost má u nás ještě stále negativní odér, také v souvislosti s tím, jak se zneužila podpora obnovitelných zdrojů. A přitom od roku 2020 by se jinak než v pasivním standardu stavět nemělo.“

Podle středověkého vzoru

Ve vzorovém nizozemském Slunečním městě stojí asi 4500 různých budov – najdete tu několikapatrové bytovky, rodinné domy, knihovnu, kanceláře, obchodní centrum. „Řada ulic je slepých, tak aby obyvatelé neohrožovala projíždějící auta,“ popsal Barotra.

Veřejnou hromadnou dopravu zajišťuje vlak a autobus, samotné město je ale stavěno podle středověkého vzoru tak, aby se tu člověk všude dostal rychle pěšky.

Architekta Slunečního města zvláště mrzí, jaký důraz se dnes klade na kancelářské budovy a skladiště. „Ti, kdo mají plánování měst a obcí na starosti, by se měli místo studia ekonomie vzdělávat v literatuře,“ vzkázal autor unikátního Slunečního města na severu Nizozemí Ašok Barotra.

autoři:Petr Kološ, Ondřej Čihák