Slovinské lázně už konkurují těm našim. Nabízejí například vlastní vířivku s termální vodou
Slovinsko se postupně stává stále navštěvovanější zemí. Turisty už několik let láká nejen pro svou přírodu, ale historii, kulturu a teď i lázně. „Během pandemie jsme naše domy rekonstruovali a postavili apartmány, ve kterých si lidé mohou pustit vlastní vířivku s termální vodou jen pro sebe. Předělali jsme i vinný sklep na „steakovnu“. Dřív jsme ho používali jen pro skupiny na večírky, teď je to restaurace pro všechny milovníky masa,“ popisuje manažer lázní Dobrna Igor.
Čtěte také
Slovinské lázně měly ještě před pandemii v roce 2019 kolem 670 tisíc návštěvníků zejména z Rakouska, Itálie a Německa, asi polovinu tvořili domácí turisté. Od roku 2016 se každým rokem zvyšuje i počet návštěvníků z Česka a Polska, kteří na lázně nezanevřeli ani po pandemii.
„Lidé se mě často ptají, proč k nám do Slovinska míří tolik lidí a já jim říkám, že v Česku mají lázně tradici a místní vědí, co od lázní chtějí, mají touhu do nich chodit, ale občas je prostě vlastní lázeňské areály začnou nudit. Asi i proto hledají něco nového, chtějí objevovat a navštěvovat nová místa. A proto říkám že, slovinské lázně jsou pro české docela konkurencí,“ myslí si Iztok Altbauer, předseda slovinské asociace lázeňství.
Víc si poslechněte v pořadu Zaostřeno, ptá se Jiří Klečka.
Související
-
Thomas Kulidakis: Jakou Evropu chce Slovinsko předsedající EU?
Malé Slovinsko stojí před velkým úkolem zvládnutí unijního předsednictví. Předsedá už podruhé, není tedy důvod se obávat, že po technické stránce svou roli nezvládne.
-
Maďarsko, Polsko – a Slovinsko. „Máme představu, jaké by to bylo ve V4,“ přiznává Lublaň
Maďarsko a Polsko našly spojence – Slovinsko. „Pozvání do Visegrádské čtyřky jsme nedostali, ale pravidelně komunikujeme,“ říká slovinský ministr zahraničí Anže Logar.
-
Pohostinné, rozmanité, čisté a zelené. Slovinsko jsem si zamilovala, říká Eliška Bernardová
Slovinské hory, moře, vinice, města i jeskyně, stejně jako slovinštinu poznává Eliška Bernardová, která se o zážitky dělí na svém webu věnovaném jen a pouze tomuto státu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
