Slovenské století. Pavel Kosatík o smyslu dějin národa, který s námi chtěl žít jako rovný s rovným
Jaký byl smysl první československé republiky, když z jejích ideálů po roce 1928, 1945 a 1989 skoro nic nezůstalo? „Dala vzniknout pozdějšímu a dnešnímu samostatnému a demokratickému Slovensku,“ vysvětluje v úvodu své knihy Slovenské století Pavel Kosatík. Otázku mu položil na jedné z debat čtenář a odpověď, která se v následné debatě zrodila, přivedla spisovatele k dějinám Slovenska. Slováci totiž dokázali za sto let ujít obrovský kus cesty a vyniká to i v porovnání s Čechy.
Od samého začátku, tedy od roku 1918, usilovali slovenští reprezentanti o to, aby bylo dosaženo česko-slovenského soužití podle zásady „rovný s rovným“. Pavel Kosatík připomíná:
„Že je velká část nás Čechů celou dobu nechtěla nebo nebyla schopna slyšet, je jedna z největších záhad našeho společného vývoje.“
Od Šrobára k Tisovi
Někdy kolem 24. října 1918 prý ružomberský lékař Vavro Šrobár pocítil záchvat „nevysvětlitelného a nepochopitelného neklidu“, který mu poručil nasednout do vlaku a rozjet se do Prahy.
Tak začíná vyprávění o dějích, jejichž hlavní postavy známe, ale většinou jen povšechně. V Kosatíkově knize vyvstávají velmi plasticky nejen klíčové figury slovenské historie, ale i místa jako třeba Martin, sídlo Slovenské národní strany. Také rozvoj tohoto města byl limitován Maďary. Ještě koncem 19. století tu platilo, že „kdo například udělal u železniční pokladny tu chybu, že požádal o jízdenku ve slovenštině, zůstal za trest sedět doma“.
Autor připomene osud Milana Rastislava Štefánika, Andreje Hlinky i Jozefa Tisa. Desetidílná Radiokniha, kterou spolu s Českým rozhlasem Plus připravil přímo Pavel Kosatík, mapuje první polovinu slovenského 20. století. A pokrývá tím první část Kosatíkova díla.
Na Plusu ji můžete poslouchat od premiéry 10. prosince po celé čtyři týdny.
Druhou část knihy i dvacátého století uvedeme koncem roku 2022, kdy uplyne třicet let od rozdělení Československa.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
