Slovenské století. Pavel Kosatík o smyslu dějin národa, který s námi chtěl žít jako rovný s rovným
Jaký byl smysl první československé republiky, když z jejích ideálů po roce 1928, 1945 a 1989 skoro nic nezůstalo? „Dala vzniknout pozdějšímu a dnešnímu samostatnému a demokratickému Slovensku,“ vysvětluje v úvodu své knihy Slovenské století Pavel Kosatík. Otázku mu položil na jedné z debat čtenář a odpověď, která se v následné debatě zrodila, přivedla spisovatele k dějinám Slovenska. Slováci totiž dokázali za sto let ujít obrovský kus cesty a vyniká to i v porovnání s Čechy.
Od samého začátku, tedy od roku 1918, usilovali slovenští reprezentanti o to, aby bylo dosaženo česko-slovenského soužití podle zásady „rovný s rovným“. Pavel Kosatík připomíná:
„Že je velká část nás Čechů celou dobu nechtěla nebo nebyla schopna slyšet, je jedna z největších záhad našeho společného vývoje.“
Od Šrobára k Tisovi
Někdy kolem 24. října 1918 prý ružomberský lékař Vavro Šrobár pocítil záchvat „nevysvětlitelného a nepochopitelného neklidu“, který mu poručil nasednout do vlaku a rozjet se do Prahy.
Tak začíná vyprávění o dějích, jejichž hlavní postavy známe, ale většinou jen povšechně. V Kosatíkově knize vyvstávají velmi plasticky nejen klíčové figury slovenské historie, ale i místa jako třeba Martin, sídlo Slovenské národní strany. Také rozvoj tohoto města byl limitován Maďary. Ještě koncem 19. století tu platilo, že „kdo například udělal u železniční pokladny tu chybu, že požádal o jízdenku ve slovenštině, zůstal za trest sedět doma“.
Autor připomene osud Milana Rastislava Štefánika, Andreje Hlinky i Jozefa Tisa. Desetidílná Radiokniha, kterou spolu s Českým rozhlasem Plus připravil přímo Pavel Kosatík, mapuje první polovinu slovenského 20. století. A pokrývá tím první část Kosatíkova díla.
Na Plusu ji můžete poslouchat od premiéry 10. prosince po celé čtyři týdny.
Druhou část knihy i dvacátého století uvedeme koncem roku 2022, kdy uplyne třicet let od rozdělení Československa.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.