Slovanské koledy si teoreticky mohou zazpívat i Bělorusové. Jen to pro ně může být nebezpečné, popisuje Yasinski z uskupení Razam
„Pokud jde o dramaturgii, šlo o naši osobní úctu k našim kořenům, touhu seznámit lidi s tím, jak to o Vánocích chodí v Bělorusku, Rusku, na Ukrajině, v Česku. Nikterak to nesouvisí s tím, co se děje na politické scéně,“ říká zpěvačka Iva Marešová z uskupení Razam (v běloruštině Spolu) o albu Slovanské Vánoce. „Pro nás vždy bylo důležité posluchačům ukázat, že se máme mít rádi a máme se se všemi kulturami i respektovat,“ dodává akordeonista Bělorus Aliaksandr Yasinski.
„Pro kulturu a hudbu neexistují hranice. Nedávno jsem nazpíval lidovou písničku z Běloruska, dal jsem ji na sítě a kamarádi z Ukrajiny začali psát, že je to ukrajinská písnička.“
Lukašenko nemluví ani bělorusky, ani rusky.
Aliaksandr Yasinski
„A ono to tak opravdu je, protože folklor putoval do různých krajů, měnil se, ale pořád je to náš folklor. A my se o to nehádáme, ale máme radost, že stejnou písničku ve dvou jazycích může zpívat Bělorus i Ukrajinec,“ popisuje Yasinski.
A dodává: „Ve všech národech jsou slušní lidé. Vždy je důležité vidět dobro. A to světlo je třeba tam, kde na první pohled není vidět.“
Čtěte také
Mix koled by tak podle hudebníků měl národy propojovat. „Teoreticky si je mohou zazpívat i Bělorusové, ale může to pro ně být nebezpečné. Z nějakých důvodů ale režim, který u nás existuje od roku 1994, nemá rád Bělorusko, respektive běloruské národnostní věci. Nepodporuje kulturu a často ji naopak zakazuje. Vidí v tom nějakého nepřítele.“
„Je to až paradox, protože takzvaný prezident Lukašenko vždy říkal, že jsme nezávislý stát, ale přitom to, co je základem nezávislosti – jazyk a kultura –, tak to nijak nepodporoval, spíš naopak,“ popisuje akordeonista.
Velmi mne inspirovaly běloruské koledy, ze kterých cítím hřejivost.
Iva Marešová
Lukašenko navíc ani sám dobře běloruštinu neovládá. „On nemluví ani bělorusky, ani rusky. Je to taková zajímavá ‚měšanka‘, kterou se u nás mluví na vesnicích. Je to takový nepřirozený hybrid,“ uzavírá.
Čtěte také
Proč vybrali zrovna slovanské koledy, pak na svém vztahu k vánočním písním popisuje zpěvačka Marešová. „Když jsem byla malá, připadaly mi české koledy strojené, studené. Hodně se zmiňuje narození Krista, ale vlastně mi to nepřišlo autentické, opravdové,“ říká.
„Velmi mne ale inspirovaly běloruské koledy, ze kterých cítím velkou hřejivost. V textech se hodně mluví o tom, jak se lidé scházejí, jedí klobásky, pijí kořalku. Prostě z toho cítím hodně lidskosti,“ uzavírá zpěvačka.
Celé Hovory Davida Šťáhlavského si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Akordeon a hudba bez hranic aneb S mezinárodní kapelou Razam nejen za slovanskými Vánocemi
V posledním letošním vydání pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” budeme cestovat světem nejen za různými zvyky, ale také třeba hudebními žánry.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka