Slovanská epopej. Plátna pro vlastenecké dílo idealisty Muchy vyrobila továrna na plachty

V pražském Klementinu byla v roce 1919 zahájena výstava pěti obrazů z cyklu Slovanská epopej. Významné momenty z dějin Slovanů a českého národa namaloval Alfons Mucha, ikonický tvůrce pařížské secese. Projekt financoval americký rusofil Charles R. Crane a na malířovo přání Slovanskou epopej darovali Praze. Vymínili si, že pro ně město postaví výstavní síň. Mucha snil o pavilonu na Petříně, který by se stal zároveň mezinárodním centrem slovanstva.

Alfons Mucha v rozhlasovém studiu (1932)

Dvacet obrazů o velikosti až 6x8 metrů vznikalo na zámku Zbiroh skoro osmnáct let. Plátna vyrobila továrna na lodní plachty a modelem stáli například obyvatelé Zbirohu nebo malířovy děti. Muchův svébytný styl a propojování dějin s mýty se ocitá mimo jakékoli škatulky a ignoruje moderní směry.

Část umělecké obce ale záměr špatně pochopila. Doma není nikdo prorokem. Nekritický obdiv vyvolají obrazy „Slavnost Svantovítova na Rujáně“, „Zrušení nevolnictví na Rusi" a trilogie „Kouzlo slova“ až ve Spojených státech. Na novou pražskou výstavní síň Epopej stále čeká.

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Veronika Boušová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.