Šlerka: Volby byly pozoruhodně férové. Dezinformace nezahltily prostor a proruské strany neuspěly
Kdyby byly volby volby do Sněmovny ovlivněné jiným státem, stoprocentně bychom to poznali, ujišťuje pro Český rozhlas Plus Josef Šlerka z Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy. „Na letošních volbách bylo pozoruhodné, že proběhly velice férově. Čekal jsem vměšování ze strany Ruska v podobě stovek falešných webových stránek šířených tisícovkami účtů a tak dále. Nic z toho jsme nezažili,“ říká datový analytik s tím, že šlo o jedny z nejklidnějších voleb.
„Můžeme být spokojení. Tyto volby odráží, co si lidé přejí,“ vyzdvihuje Šlerka a připomíná, že do předchozích voleb zasáhly například kauzy lithium nebo Pandora Papers, které některým politickým stranám uškodily.
Nic takového se ale letos nestalo. „Všichni byli ostražití a zároveň nehysterčili. Myslím, že se to povedlo,“ hodnotí.
Čtěte také
„Sice jsme mohli vidět zvýšenou aktivitu různých konspiračních webů a stránek, které jsou spojené se šířením prokremelských dezinformací. Ale jejich intenzita nepřesáhla tu míru, aby byl zahlcen informační prostor. Férovost voleb nebyla narušena.“
Strany, jejichž program je v souladu se zájmy Kremlu, ovšem nemohou svůj výsledek ve volbách považovat za úspěch. „Jedno hnutí se nedostalo do Parlamentu a to druhé získalo minimální podporu oproti očekáváním,“ zdůrazňuje analytik.
„Podrbat voliče pod bradou“
Přesto má podle něj Česko velký vnitřní dluh, protože se nevěnuje dlouhodobému měření dopadu ruské propagandy na společnost. „Myslím, že by ho mělo dělat ministerstvo obrany, protože Rusko je zahraniční aktér. V mnoha zemích tyto průběžné výzkumy mají,“ upozorňuje.
Čtěte také
České úřady to ale nesledují jednak proto, že je agenda dezinformací silně politizovaná. A za druhé proto, že jednotlivé resorty na tomto tématu nedokážou spolupracovat.
„A za třetí to vyžaduje intelektuální úsilí a nějakou kontinuitu. A v těchto turbulentních časech se nikomu do ničeho takového nechce. Lituji, že v tomto nemáme podobnou situaci jako v Polsku, které je sice ideologicky vnitřně velmi rozdělené, ale na tomhle se shodnou,“ míní.
V Česku ale část politiků „papouškuje“ prvky ruské propagandy a tím ji legitimizují, připomíná Šlerka.
Čtěte také
„Mají pocit, že si tak jdou pro podporu voličů. Myslím, že řadě politiků je skoro až úplně jedno, co je pravda. Jde jim o to, aby podrbali pod bradou tu část voličů, o kterou jim jde,“ kritizuje a označuje tuto praxi za nebezpečnou.
„Dokud politici a elity neposkytnou dezinformacím punc pravosti, tak nemají skoro žádný vliv. Ale ve chvíli, kdy v televizní debatě zpochybňujete třeba existenci ruských dronů nad Polskem způsobem, který jakoby z oka vypadl ruské agentuře TASS, tak vstupujete do služby něčemu, co je vůči této zemi nepřátelské. A hlavně to není pravda,“ uzavírá.
Čeho se v Česku snaží dosáhnout ruská propaganda? Poslechněte si celou Osobnost Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
