Slavní hochštapleři. Nakupovali, na co neměli, a prodávali, co jim nepatřilo
Josef Prokop Pražák mohl být skvělým ornitologem. Jenže falšoval vědeckou práci a kradl knihy
Je to jeden ze záhadných případů české vědy konce 19. století. Příběh Josefa Prokopa Pražáka (1870–1904) ukazuje na snahu vyniknout, být „někým“ – a současně možná i na zdravotní problémy. Pražák kradl knihy, lhal o svém vzdělání, vybájil si zajímavou kariéru a podle odborníků falšoval svou vědeckou práci. O této rozporuplné osobnosti mluví v Portrétech Jiří Mlíkovský, kterého do speciální řady Portrétů s názvem Slavní hochštapleři pozvali Martina Sedláková a David Hertl.
Pražákovy problémy se projevily už na gymnáziu: kvůli krádežím knih musel odejít z gymnázia v Hradci Králové a studia dokončil v Novém Bydžově.
Z veřejně dostupných zdrojů se lze dozvědět, že Pražák měl být trojnásobným doktorem – na univerzitě ve Vídni měl obdržet titul doktora filozofie, na univerzitě v Bordeaux se měl stát doktorem práv a ve skotském Edinburghu doktorem přírodních věd.
Čtěte také
Biolog Jiří Mlíkovský zjistil, že Pražák na univerzitách v Praze a Bordeaux vůbec nestudoval. Zapsal se ve Vídni na studium přírodních věd.
„Pracoval v té době také v Přírodovědném muzeu ve Vídni, kde měl opět ukrást nějaké knihy. Byl navíc v podezření, že v muzeu odcizil i nějaké exempláře,“ říká Mlíkovský.
Vyloučili ho proto ze studia a bez ukončeného vzdělání se vrátil do Čech. Přestože neměl potřebné vysokoškolské vzdělání, dohodl si postgraduální studium v Edinburghu. Podle Mlíkovského studia absolvoval a získal příslušný titul, měl se ale dopustit podvodu: absolvoval prací o zebrách, kterou (ještě jako rukopis) odcizil jednomu německému biologovi.
Tisíce vzorků
Pražák si po návratu ze Skotska vybájil legendy, jak si z Edinburghu odskočil na studijní cestu do USA nebo jak mu bylo nabídnuto místo profesora v Kalkatě, které musel odmítnout kvůli vojenským povinnostem v Čechách – pro nic z toho neexistují důkazy.
Když se ze Skotska do Čech vrátil, jakákoli vědecká dráha pro něj byla uzavřena. Učil proto jazyky a psal do novin pro zemědělce.
Pravdou nejspíš není ani další informace, která se uvádí v jeho životopisech, že stál u zrodu České agrární strany a byl hlavním tvůrcem jejího prvního politického programu.
V letech 1895 a 1897 se pokusil prosadit několika publikacemi, z nichž nejznámější je asi ta s názvem Materiály pro ptactvo východní Haliče, ve které popsal na 330 ptačích druhů z území dnešního Polska a Ukrajiny. Tvrdil, že nasbíral v okolí Lvova tisíce vzorků kůží a vajec ptactva a později je vyhodnotil.
Čtěte také
Odborníci na ornitologii reagovali kriticky: podle nich prostě nemohly být tak rozsáhlé sbírky shromážděny v tak krátkém časovém období a Pražákovy údaje označili za nerealistické.
Pražákova pověst byla definitivně zničena, na kritiku ale nijak nereagoval. „Neměl jak, opravdu nebylo, jak by podezření z podvodu vyvrátil,“ říká Jiří Mlíkovský.
Pražák se stáhl z veřejného života do rodné obce. Stále více trpěl psychickými problémy; ostatně už německý ornitolog Otto Kleinschmidt, který si s Pražákem dopisoval, dospěl k závěru, že Pražák trpí kleptomanií a je nejspíš duševně nemocný. Zemřel na tuberkulózu ve 34 letech.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka