Slavní hochštapleři. Nakupovali, na co neměli, a prodávali, co jim nepatřilo
Karl Friedrich von Münchhausen, předobraz barona Prášila. Notorický lhář, nebo vypravěč s fantazií?
Nekorunovaný král všech lhářů, nebo blouznivý fantasta? Dlouho si všichni mysleli, že lhal proto, že byl nemocný, že sám myslel, že říká pravdu. Jenže možná to bylo trochu jinak. Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen byl německým vojákem a cestovatelem. Jeho sláva nemá kořeny v hrdinných činech, ale právě ve vyprávěních, kterými ohromoval posluchače. Jeho dobrodružství byla mnohokrát převedena na stříbrné plátno, zahráli si ho Vlasta Burian i Miloš Kopecký.
Münchhausen se narodil v dolnosaském Bodenwerderu a už v sedmnácti se stal vojákem. Jako páže brunšvického vévody odjel v roce 1738 do Ruska, v jehož službách dvakrát válčil s Tureckem, za což si vysloužil hodnost rotmistra.
Z dělostřelce se stal husarem, po třiceti letech služby se vrátil do svého rodiště a žil tu až do své smrti v únoru 1797.
Čtěte také
V Bodenwerderu je stále udržován pavilon, který si Münchhausen dal postavit a pořádal tam večírky pro své přátele, jimž u karetního stolku, červeného punče a dýmky vyprávěl fantastické příběhy ze svých cest.
Baron bavil své přátele vymyšlenými historkami o svých neuvěřitelných dobrodružstvích: o skvělém letu na dělové kouli, o cestě na Měsíc a o tom, jak sám sebe vytáhl za vlasy z bažiny. Anebo jak se jeho svrchník nakazil od buldoka vzteklinou a pak mu v šatníku roztrhal všechno oblečení.
Staleté příběhy
Baronovo vyprávění zapsal anglicky německý knihovník, spisovatel a vědec Rudolf Erich Raspe a vydal je v Oxfordu roku 1785. Knížka se zalíbila německému preromantickému spisovateli Gottfriedu Augustovi Bürgerovi, který o rok později vydal knihu Podivuhodné cesty po vodě i souši, polní tažení a veselá dobrodružství barona Prášila, jak je vypravuje při víně v kruhu přátel.
Kniha je jedním z vrcholů žánru fantastických cestopisů a podivuhodných cest. Česky vyšla poprvé v roce 1824.
Prášilova dobrodružství byla mnohokrát převedena na stříbrné plátno. Poprvé už v roce 1911 jako francouzský němý film. Inspirovat se nechal i český film Když Burian prášil (1940) režiséra Marina Friče v hlavní roli s Vlastou Burianem. Nezapomenutelný je Miloš Kopecký jako baron Prášil ve filmu Karla Zemana (1962).
Jak zjistili literární vědci, některé z Münchhausenových historek nejsou původní a objevují se už v literatuře z 15. a 16. století, také v textech z Orientu.
Münchhausenovy příběhy jsou daleko víc než na osobních zážitcích postaveny na tradičních příbězích a bájných cestopisech; Münchhausen byl vyhlášený bibliofil a je možné, že si jen v některých případech upravil příběhy, které četl ve starých knihách.
Od vydání prvních „prášilovských“ knih Münchhausen po zbytek života údajně trpěl tím, že o něm vycházejí „takové nesmysly“. Údajně nikdy nechtěl, aby byly jeho příhody sepsány a zveřejněny, zvažoval dokonce žalobu na vydavatele. Po vydání knih se stal uzavřeným, podezřívavým a mlčenlivým.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
