„Skutečné vítězství nad Breivikem je, že mu norská společnost nedopřála šibenici,” myslí si Slačálek

Především pak soud uznal porušení práv kvůli držení Breivika v samovazbě. Soud ovšem odmítl, že by Breivikův soukromý život byl omezen důkladnou kontrolou korespondence. Obě strany se proti verdiktu odvolaly. Pravicový extremista si při příchodu k odvolacímu soudu opět neodpustil nacistický pozdrav. Jsou lidská práva univerzální pro všechny? Hosty jsou publicista Ondřej Slačálek a ředitel Občanského institutu Roman Joch.

Vítězství nad Breivikem

Kdyby byl pan Breivik popraven za vraždu, tak by si teď nestěžoval na porušování svých lidských práv. Roman Joch

„Všichni mají stejná lidská práva. Část Breivikových práv byla omezena trestem, a je to tak správné, ale těžko může společnost odsouzeného zbavit práva na soudní přezkum těch práv. To by byl krok, který by mohl mít dalekosáhlé a nebezpečné následky,” myslí si Slačálek.

„Norsko má určitou trestní politiku a v jejím rámci má i Breivik právo nechat soudně přezkoumat podmínky svého věznění. Já se osobně domnívám, že to je velké vítězství norské společnosti nad Breivikem,” říká.

Roman Joch vidí věc tak, že lidská práva sice platí pro všechny, v případě vrahů typu Breivika ale jde o jinou situaci. „Pokud se někdo dopustí znásilnění a pošlapání zásadního lidského práva na život, což byl případ Breivika, který zavraždil nějakých 80 nevinných obětí, mají mít primát práva oběti před právem vraha,” myslí si.

„Právo na přezkum svých lidských práv na život jeho 80 obětí nedostalo. Já bych neslavil nějaké vítězství norské justice. Vrah dostává šanci, šanci a šanci, ale jeho oběti žádnou šanci nedostaly,” říká Joch.

Málo úcty k obětem

Neúcta k jeho obětem je, když je používají neokonzervativci po celém světě k tomu, aby skandalizovali norské fungující tradice a snažili se sem vrátit popravy, jaké fungují třeba v Ruské federaci nebo USA. Ondřej Slačálek

Podle Slačálka je cílem teroristů zastrašit danou společnost, přimět ji ustoupit ze svých tradic. „Tradicí Norska je vězeňský systém, který funguje, který má velmi nízkou míru recidivy, zhruba 20 procent. Pro srovnání Česká republika se pohybuje mezi 60 a 80 procenty. Norové se rozhodli této své úspěšné tradice nevzdat, to je ohromná statečnost, která je také ohromně účinná. Kdyby byl Breivik popraven, nebo byl ve věznici, která by mohla vyvolávat nějaké melodramatické obrázky, tak by vyhrál. Když se neonacista u soudu domáhá svých lidských práv, jde o trapný obrázek, o kterém žádná neonacistická skupina mobilizující píseň nenatočí,” vysvětluje publicista.

Joch by vrahovi podle svých slov nevěnoval ani pět minut v rozhlase. „Měli bychom vzpomenout mlčky na jeho oběti a u norské ambasády položit kytičku, ale o tom vrahovi bychom se už neměli bavit.” Takže by měla celý proces s Breivikem ignorovat? „Kdyby ho popravili, média by se jím už nezabývala. Máme málo úcty k jeho obětem, a tak jsme ho nepopravili.”

„Skutečně mě pobuřuje, jakým způsobem si bere pan Joch do úst jeho oběti, protože se domnívám, že to byl výsměch těmto obětem. Mluvme o jeho obětech, byli to mladí sociální demokraté, bojovníci přesně za tu společnost, jaká teď v Norsku nad Breivikem vítězí. Pohled na Breivika, který se domáhá lidských práv je strašně těžký jak pro pozůstalé, tak pro západní společnosti. Skutečné vítězství nad Breivikem je, že mu společnost šibenici nedopřála,” reaguje Slačálek.

Poslechněte si celý duel o lidských právech ze záznamu.