Skotské nezávislosti stojí v cestě pět velkých překážek

V pondělí večer přenášel kanál BBC Scotland druhou a závěrečnou debatu mezi premiérem skotské samosprávy Alexem Salmondem a jeho anglickým oponentem Alistairem Darlingem, který stojí v čele iniciativy „Společně nám bude lépe“.

Podle bleskového průzkumu deníku Guardian a agentury ICM tentokrát zvítězil nad zjevně nervózním a popudlivým Darlingem Salmond.

Průzkum ukázal, že Salmondovi se vyplatila útočnost. Darlinga obvinil především z úzkých vazeb na britské konzervativce premiéra Davida Camerona, jejichž reformy prý uvrhly část Skotů do větší chudoby.

Vítězství ve střetnutí mu přisoudilo 71 procent dotázaných potenciálních skotských voličů. A mezi nimi bylo 98 procent stoupenců nezávislosti a 41 procent zastánců unie s Anglií.

Darlingovi se ale namísto průlomu v názorech na skotskou nezávislost podařilo spíš jen o něco více vyhranit oba tábory. Jako upozorňuje Guardian, při odečtení dosud nerozhodnutých voličů počet stoupenců nezávislosti sice stoupl ze 44 na 45 procent, ale zvýšil se i u zastánců setrvání v Británii, a to z 46 na 47 procent

Čtěte také

BBC v této souvislosti shrnuje pět hlavních otázek, které budou muset obě země řešit, pokud Skotsko 18. září skutečně zvolí nezávislost.

Zřejmě klíčovým problémem je společná měna, která zároveň budila v obou debatách nejostřejší reakce obou diskutérů. Darling trval na anglickém postoji, podle něhož si nezávislé Skotsko nebude smět ponechat britskou libru.

Bývalý britský ministr financí a vůdce protiseparační iniciativy Lépe spolu Alastair Darling (vlevo) a první ministr skotské autonomní vlády a šéf Skotské nacionalistické strany Alex Salmond si před televizní debatou podávají ruce

Salmond naopak navrhuje, aby byla libra zachována na obou stranách hypotetické nové hranice, protože by tak mezi Británií a Skotskem mohla trvat výhodná měnová unie. Politici se ovšem neshodli, jak by se v takovém případě dělil britský státní dluh.

Darling, který byl v labouristické vládě ministrem financí, většinu první debaty tlačil Salmonda, aby sdělil veřejnosti, jak vypadá jeho plán B pro případ, že Británie Skotům libru nedovolí používat. Skotský premiér však změnil taktiku a oznámil, že nemá pouze jeden plán B, nýbrž hned tři.

Jedním je přijetí eura, druhým nová skotská měna a třetím užívání libry bez britského souhlasu. Podle průzkumů patří měna mezi hlavní otázky voličů. Nynější skotská samospráva už dala najevo, že s eurem nepočítá, novou měnu považuje za riskantní projekt a zachování libry je pro ni pouze provizorium. Otázka tak zjevně není vyřešena.

Čtěte také

Druhým debatním okruhem je otázka nalezišť ropy v Severním moři. Podle Salmonda by si nezávislé Skotsko nárokovalo desetinu zisků, což je miliarda liber ročně. Napodobením norského modelu by tak během jediné generace mohlo Skotsko získat velký polštář pro sociální zabezpečení svého obyvatelstva.

Tento optimistický výhled však kalí fakt, že zásoby ropy u pobřeží Skotska docházejí. Ani experti nejsou schopni shodnout se, kolik jí zbývá. Zatímco v letech 2012 až 2013 představovaly zisky přes šest miliard liber, na léta 2018 až 2019 se odhadují příjmy maximálně ve výši tří a půl miliardy liber.

V televizní debatě o odtržení Skotska od Británie diskutují bývalý britský ministr financí a vůdce protiseparační iniciativy Lépe spolu Alastair Darling (vlevo) a první ministr skotské autonomní vlády a šéf Skotské nacionalistické strany Alex Salmond

Skotsko argumentuje, že Británie získává drtivou většinu vytěžené ropy ve skotských teritoriálních vodách. Premiér David Cameron naopak varuje, že stále složitější dobývání ropy a zemního plynu si může dovolit silná ekonomika typu Británie, a nikoli malé a slabé Skotsko. Otázku reálných zisků Skotska také může komplikovat vývoj globálních cen a kurz nové skotské měny vůči dolaru.

Otázka, kolik ropy Skotsku zbývá, každopádně vzbuzuje značné rozpaky – někteří skotští experti totiž předvídají, že se vytěží až šestkrát více, než odhadují Angličané, zatímco bývalý těžařský magnát Ian Wood tvrdí, že se nepodaří získat ani šedesát procent nynější produkce.

Čtěte také

Třetím sporným okruhem je otázka nového pohraničního režimu mezi oběma zeměmi. Problém zesiluje zejména kvůli postoji Skotska k imigraci – zatímco pro Británii je přistěhovalectví noční můrou, Salmond chce zvýšit migraci do Skotska o deset procent, z 22 na 24 tisíc lidí ročně. Nový stát by nutně potřeboval více práceschopného obyvatelstva, aby mohl financovat náročný důchodový systém.

Stoupenci nezávislosti však tvrdí, že zvýšené ostrahy hranic nebude zapotřebí a postačí nynější režim se zbytkem Spojeného království. Ministryně vnitra Theresa Mayová však míní, že zesílená ochrana hranic bude potřeba, a šéf opozice Ed Miliband dokonce hovoří o zřízení klasických hraničních přechodů.

Bývalý britský ministr financí a vůdce protiseparační iniciativy Lépe spolu Alastair Darling (vlevo) a první ministr skotské autonomní vlády a šéf Skotské nacionalistické strany Alex Salmond

Britové se obávají zejména toho, že by ilegální přistěhovalci pronikali do země přes Skotsko. Stejně tak není jasné, zda by se Skotsko stalo součástí Schengenského prostoru, který umožňuje obyvatelům členských zemí Evropské unie cestování bez pasů. Británie ani Irská republika k němu nepatří a patřit nechtějí. Bojí se však, že by nezávislé Skotsko jakožto nová členská země EU zkusila do Schengenu vstoupit.

Problém imigrace je v Británii vnímán hned po ekonomice jako druhý nejcitlivější, a podle nejnovějších průzkumů se už možná přesunul na první místo. Další nevyřešená otázka tedy zní – jak to bude s ostrahou hranic?

Čtěte také

Čtvrtou velkou neznámou je členství v Evropské unii. Obě strany se nedokážou shodnout na tom, zda se Skotsku podaří automaticky stát 29. státem Unie, anebo zda nebude muset žádat o plnoprávné členství jako každá další země, přistupující „zvnějšku“.

Skotská samospráva si myslí, že s pomocí článku 48 Smlouvy o Evropské unii vyjedná pokračující členství. Postačí prý, když odsune datum nezávislosti na 23. března 2016, takže by ve skotském členství nedošlo k žádné diskontinuitě.

Britský premiér David Cameron. Britských džihádistů přibývá a zároveň roste počet míst, kde se mohou vycvičit

Londýn i iniciativa „Společně nám bude lépe“ však tvrdí, že Skotsko z Unie „vypadne“ a na základě článku 49 bude muset žádat o členství jakožto nový stát. To může trvat i poměrně hodně let. Tvrdý postoj zastával v této otázce odstupující šéf Evropské komise Barroso, který Salmondovi opakovaně vzkazoval, že pro Skotsko bude mimořádně obtížné, ne-li nemožné, stát se plnoprávným členem.

Pokud by novému státu nepodařilo získat samostatnou unijní hvězdičku, mělo by to dalekosáhlé dopady na vztahy s Británií, zejména v oblasti obchodní výměny a ochrany lidských práv.

Čtěte také

A posledním, pátým jablkem sváru je páteř britské jaderné obrany, konkrétně čtyři ponorky třídy Vanguard, které nesou rakety Trident. Od 60. let minulého století je kotvištěm těchto ponorek námořní základna Clyde na západním pobřeží Skotska. Základnu tvoří jednak zátoka Faslane, kde kotví ponorky, a pak skladiště raket Coulport, vzdálené třináct kilometrů.

Konzervativci i labouristé shodně podporují kompletní obměnu flotily poté, co ta stávající půjde v roce 2020 do šrotu. Pouze liberální demokraté chtějí snížení počtu ponorek na tři.

Skotsko tvrdí, že pokud lidé řeknou v referendu „ano“, okamžitě bude požadovat zrušení základny a novou ústavou zakáže přítomnost jaderných zbraní v zemi. Na přezbrojení se už pracuje, ale přesné typy ponorek budou známy až v roce 2016, protože nová koalice se na nich nemůže dohodnout.

Podle BBC však Westminster momentálně vůbec neví, co by v případě nezávislosti Skotska s flotilou udělal.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: rma
Spustit audio