Školy v záplavě rudých šátků
Vzpomínka na školy totalitního období je pro mnoho pamětníků spojena s rudými pionýrskými šátky. Po prvních, ještě nesmělých pokusech zakládat školní pionýrské oddíly ve dvou vybraných krajích již v roce 1948 došlo k masovému rozvoji státem široce podporovaného pionýrského hnutí po oficiálním ustavení organizace jako dětské organizace jednotného mládežnického hnutí.
Pionýrská organizace, budovaná na zásadách a podle vzoru sovětského pionýrského hnutí a hlásící se k němu jak výrazně ideologickou výchovou, tak i rudými šátky na bílých košilích a halenkách, byla u nás založena jako dětská organizace jednotného mládežnického hnutí. Došlo k tomu na tzv. slučovací konferenci Československého svazu mládeže (ČSM) v dubnu 1949, kdy se sloučil Svaz české mládeže (SČM) a Svaz slovenské mládeže (SSM). Po celé totalitní období byl pak 24. duben na všech školách slaven a vzpomínán jako slavný den založení pionýrské organizace a toto datum bylo jako významný den pravidelně uváděno i v kalendářích. S jistou cimrmanovskou nadsázkou se však dá říci, že oslavy vztahující se k tomuto datu byly stejně lživé jako celá ideologie totalitní pionýrské organizace. V uváděný den, vzpomínaný po celá desetiletí jako "Den vzniku pionýrské organizace", totiž vůbec nic nevzniklo.
K omylu došlo docela jednoduše. Je pravdou, že zmiňovaná slučovací konference mládežnických svazů byla svolána do Prahy na dny 23. - 24. dubna 1949. Je také pravdou, že na této konferenci došlo k založení pionýrské organizace. Zcela oprávněně se proto předpokládalo, že k jejímu vzniku došlo na základě usnesení. A že usnesení konference či sjezdu se dělá vždy až na závěr jednání. Pravda byla ovšem taková, že 24. dubna 1949 již v Praze žádný mládežnický sjezd nezasedal a delegáti už byli doma. Došlo totiž k závažné změně programu. Několik dnů před konáním konference dostali všichni delegáti telegram, v němž se jim sdělovalo, že zasedání bude zhuštěno pouze do jednoho dne.
Důvodem pro toto zcela mimořádné opatření bylo, že místnosti, v nichž se slučovací konference konala, musely být již 24. dubna volné pro jinou akci. V Paříži totiž zasedal ve stejném termínu mezinárodní kongres obránců míru a francouzská vláda odmítla dát vstupní víza řadě delegátů. Československo jim proto nabídlo, že by mohli jako samostatná sekce pařížského kongresu zasedat a jednat 24. dubna 1949 paralelně v Praze. Slučovací konference mládežnických svazů, na níž vznikla pionýrská organizace, tedy trvala pouze jeden den. I k založení pionýrské organizace proto logicky došlo o den dříve.
Ovšem všichni, kteří o vzniku pionýrské organizace tehdy i později oslavně psali, vycházeli z předem připravených oficiálních materiálů. Ty samozřejmě konferenci umísťovaly do dnů 23. a 24. dubna 1949. Jednou již vyhlášené (a časem i vžité) datum vzniku nebylo už později možné měnit. A tak pouze několik poučených historiků, kterým sice cenzura nedovolovala adresně napadnout nepřesnost v uváděném datu (ale kteří chtěli být pravdiví), používali nenapadnutelnou formulaci, že pionýrská organizace vznikla na slučovací konferenci, která "byla svolána" na dny 23. a 24. dubna 1949. Pokud tento případ evokuje i vzpomínku na to, jak jsme po listopadu 1989 změnili a posunuli státní svátek z 9. na 8. května, je možno konstatovat, že šlo o obdobnou věc. Nakonec si ale položme otázku - šlo nám v minulosti a jde nám i dnes o skutečně přesnou historickou pravdu?
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
