Školy a integrace ukrajinských dětí? Průtokové třídy, stabilní podpora pro učitele a výuka češtiny
Děti z různých koutů světa, které mají nulovou nebo minimální znalost češtiny, zná české školství už desítky let. Nejvýraznější skupinou jsou v posledních třech letech studenti z Ukrajiny. Přišli z válkou zasažené země a ocitli se ve třídách, kde nikomu nerozuměli. Čelí nejen jazykové bariéře, ale i nejednotnému systému podpory. Někteří už úspěšně složili přijímací zkoušky na střední školy, jiní se „ztrácejí v překladu“ a nerozumí výuce. Jak podpořit jejich vzdělávání?
Editace: Markéta Vozková, Daniela Vrbová
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody:
Matěj Rašovský, ředitel Základní školy Bohumila Hrabala
Radomír Nepil (ANO), místostarosta Prahy 8
Veronika Kartáková ze společnosti Člověk v tísni
Markéta Holišová z organizace Začni učit
„Chceme cizince efektivně integrovat, ale chybí nám podpora nebo dobrá praxe, jak postupovat,“ upozorňuje Matěj Rašovský, ředitel pražské Základní školy Bohumila Hrabala.
Spolu s řediteli dalších škol sepsal otevřený dopis pražským zastupitelům, v němž popisují situaci s ukrajinskými dětmi a dětmi s odlišným mateřským jazykem na českých školách.
Ředitelé škol městské části Praha 8 v dopise apelují na zavedení stabilního systému financování a na posílení školních poradenských pracovišť, zejména o psychology, speciální pedagogy a sociální pedagogy, které považuje za klíčové.
Čtěte také
Příklad dobře nastaveného systému podpory žáků s odlišným mateřským jazykem podle něj představuje pražská Základní škola Marjánka.
„Děti nejprve absolvují intenzivní výuku češtiny v takzvané průtokové třídě, kterou vede elementarista nebo ukrajinská učitelka s dostatečnou znalostí češtiny. Během prvních pěti měsíců se žáci soustředí na zvládnutí základů jazyka, přičemž část dne tráví i ve své kmenové třídě,“ přibližuje, jak to ve škole Marjánka funguje, a pokračuje:
„Po složení zkoušky na úrovni A1 přecházejí děti do fáze postupné inkluze. A po dosažení úrovně A2 se plně začleňují do běžné výuky. Program je efektivní a financovatelný ze státního rozpočtu a podobný model bych chtěl zavést i ve své škole.“
Pro školu je to sice logisticky náročné, ale má to výsledky, zdůrazňuje Rašovský.
To, že děti s odlišným mateřským jazykem potřebují intenzivní výuku češtiny, než se zapojí do kmenových tříd, potvrzuje i Radomír Nepil (ANO), zastupitel a místostarosta Prahy 8. „Ve chvíli, kdy se zapojí rovnou do výuky a nerozumí česky, je to zatěžující jak pro ně samotné, tak pro ostatní žáky a učitele,“ uznává.
Pomoc pedagogům i spolužákům
Veronika Kartáková, která v organizaci Člověk v tísni působí jako metodička vzdělávání ukrajinských žáků a pedagogických pracovníků upozorňuje, že pomoc potřebují i čeští učitelé. Proto vznikly už dva online kurzy Děti s odlišným mateřským jazykem, které zdarma formou videí a příběhů přibližují každodenní výzvy žáků z Ukrajiny.
Čtěte také
„V roce 2023 jsme vypustili první díl, kde jsme vytvořili čtyři postavy – tři ukrajinské žáky a asistentku pedagoga. S těmi jsme začínali v české škole. Měli jsme záměr pojmout důležitá témata, jako je jazyková bariéra, demotivace, jak na integraci do kolektivu a na psychohygienu,“ vysvětluje.
Po roce a půl vydali další díl, který se zaměřuje na to, že postavy už v České republice nějakou dobu jsou a potýkají se s novými překážkami.
„Vcítili jsme se do toho, že jedna z postav už zvládá základní komunikaci, ale teď potřebuje další jazykovou podporu. Vžili jsme se do situace, kdy jedna z postav chce pokračovat na střední školu, a hledali jsme způsoby, jak ji v tom podpořit,“ popisuje.
Například pro zájemce o střední školy je podle Kartákové důležité zpřehlednit systém a ukázat jim, jaké střední školy vlastně existují.
„Je důležité uchazeči říct, kdo mu s tím na základní škole poradí. Jestli je tam nějaký kariérní poradce nebo někdo, kdo to má na starost, nebo mít jeho kontakt na nástěnce. Kariérní poradce se pak může spojit s učitelem a zjistit, jaká jsou studentova slabá místa a jak na nich pracovat, nebo zprostředkovat doučování,“ navrhuje.
Podpora českých kolegů
Vedle snahy usnadnit žákům cestu ke vzdělání je také důležité zapojení ukrajinských učitelek do vzdělávácího systému. Tím se zabývá Markéta Holišová z organizace Začni učit.
„Na začátku války tady byly ukrajinské učitelky velmi motivované k tomu, aby pracovaly jako dříve ve svém prostředí. Chtěly jsme jim pomoct, aby mohly dělat to, co umí, a tak jsme začali budovat databáze a ke konci našeho projektu se tam přihlásilo 1900 ukrajinských učitelek,“ říká.
Čtěte také
Mnohé z nich už působí na českých školách. „Některé už dosáhly v českém jazyce úrovně C1, kterou potřebují, a působí přímo jako učitelky. Z naší databáze víme, že každá pátá z nich působí na nějaké pozici v české škole,“ poukazuje.
Učitelky nejdříve začínaly na pozici asistenta pedagoga, kdy učily v tandemu s českým vyučujícím. „Měly spoustu podpůrných materiálů v češtině a v ukrajinštině, a hlavně velkou podporu českých kolegů,“ přibližuje Holišová cestu k úspěchu a dodává:
„Pro ukrajinské žáky byly tyto učitelky nesmírnou pomocí a motivací v českých školách zůstat a zorientovat se.“
Poslechněte si celý Reparát. Audio je nahoře v článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.