Skloubení muslimské a naší evropské křesťanské kultury je naivita, říká dokumentární fotografka Kyndrová
Fotografovala léta normalizace, pád železné opony, Sametovou revoluci, nebo odchod sovětských vojsk. Zároveň stihla cestovat po celém světě jako průvodkyně. Na její zkušenosti z islámských zemí i z Ruska a na kouzlo černobílé fotografie se ptá Markéta Ševčíková.
Otec fotografky byl komunistickým režimem v 60. letech povolán do Alžírska, o spolupráci s ne zcela typickou africkou zemí mělo totiž Československo velký zájem. Tehdy devítiletá Kyndrová získala první kontakty s muslimským světem a cizí kulturou.
Alžírsko a muslimský svět
„Vím, že, to asi dnes není korektní, ale na Alžírsko se mi váže spousta vzpomínek a zkušeností s místními lidmi, kteří ve mně zakotvili nedůvěru vůči Arabům. Je to islámská země, bylo to všude přítomno. Arabský svět byl dost agresivní, všudypřítomné odhalování mužských přede mnou, přece jen jsem byla devítiletá dívenka. Mám k tomu nedůvěru,“ říká a dodává:
Čtěte také
„Později, když jsem průvodcovala po muslimských zemích, zjišťovala jsem si spoustu faktů o islámu. A i s vlastními zkušenostmi vím, že naivita, že se jejich a naše kultura mohou skloubit, je velká. Je to jiný svět, je to velmi komplikované, včetně hlubokého přesvědčení, že jejich víra je lepší, nadřazenější a že se křesťané, až to pochopí, stanou také muslimy.“
Poznamenává, že se ale nejedná o černobílý svět, na rozdíl od fotografčina oblíbeného média.
‚Carské‘ Rusko ještě dnes
Z dokumentárních materiálů Kyndrové z Ruska vzniklo několik výstav. „Aktuální vývoj sleduji poslední roky z povzdálí. Je to kapitola sama pro sebe. Jde o velký národ, je to s nimi těžké. Mají pocit, že jsou spasitelé. Ten jejich mesianismus mě fascinoval, když jsem tam průvodcovala,“ poznamenává.
„Potřebují, v uvozovkách, cara, který to drží tvrdou rukou. Nejsou zvyklí na vlastní zodpovědnost,“ říká o představě, že by v Rusku mohla být nastolena demokracie evropského typu.
Lidé se fotí jak blbí. Nevnímají už ani skutečnost, je to spíš turistická hysterie.
Dana Kyndrová
Česko a nejen vládní pahýl StB
Kritika dokumentaristky dopadá také na Česko a jeho novodobé dějiny.
„Mé očekávání se nenaplnilo především v tom, že komunisti, i estébáci, dnes zastávají velké posty a lidé zapomněli. Myslím, že nedošlo ke katarzi potrestání, která je vždy potřeba. Teprve potom se můžeme jako společnost odrazit. My jsme to ale překonali, rozhodli jsme se být velkorysí,... a tak jsme velkorysí,“ uzavírá ironicky.
Poslechněte si celý rozhovor Markéty Ševčíkové s jejím hostem. Dana Kyndrová bude mluvit mimo jiné i o svých studiích v době normalizace a o černobílé fotografii, které je dodnes věrná.
Související
-
Není moc co slavit, říká o výročí sametové revoluce signatářka Charty 77 a herečka Bára Štěpánová
Diváci ji znají jako filmovou a divadelní herečku, komerční moderátorku i tvář v nekonečných seriálech. Bára Štěpánová je ale také jednou z osobností spatých s disentem...
-
Lidé zapomínají na to, co se za komunismu dělo. Podívejte, kdo je premiér, říká exposlanec Toman
S advokacií začínal koncem 80. let. Byl poslancem, poté se k profesi vrátil. Nyní je garantem projektu Advokáti proti totalitě. Moderuje Ivana Chmel Denčevová
-
Chce to nadhled a nemarnit čas. Rada, kterou si můžeme vzít od stoletých Čechů
Vzniklo unikátní svědectví, jaké byly životní osudy, vliv historických událostí a ideály žijící masarykovské generace. O knize Narozeni 1918 mluví autorka Hana Benešová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.