Situace v Katalánsku připomíná potopení Titanicu: nahoře se ještě slaví, dole už utíká
Předseda katalánské vlády Carles Puigdemont ve svém projevu oproti očekávání nevyhlásil okamžitou nezávislost Katalánska. Přesto chce i nadále směřovat k osamostatnění regionu. Centrální vládě v Madridu nicméně nabízí možnost dialogu. Rozepisuje se o tom německý list Süddeutsche Zeitung. Jak list píše, Puigdemont včera večer odstoupil od svého záměru vyhlásit bezprostřední nezávislost regionu. Přitom se prý očekávalo, že tento krok udělá. Katalánský premiér ale zdůraznil, že na vzniku nezávislého státu trvá.
Zároveň podotkl, že o celé věci ještě chce jednat s Madridem. Podporu deklaraci nezávislosti vyjádřili také katalánští poslanci. Pro listinu, ve které se žádá o mezinárodní uznání samostatného Katalánska, hlasovalo 72 ze 135 poslanců.
Puigdemont během svého projevu vyzdvihl důležitost pokračovat ve snahách o samostatné Katalánsko. „Výsledky referenda v otázce osamostatnění ukázaly jasné ano a já chci jít touto cestou,“ řekl předseda regionální vlády v Barceloně s ohledem na sporný plebiscit z 1. října.
Katalánská republika
Puigdemont si samostatné Katalánsko představuje ve formě republiky, informuje dále Süddeutsche Zeitung. A dodává, že řeč předsedy katalánské vlády byla o hodinu posunutá. V médiích se poté objevily spekulace, že se tak stalo kvůli pokusům o mezinárodní mediaci v rámci vnitrošpanělského sporu. Madrid ale takové domněnky striktně odmítl.
Centrální vláda přitom Puigdemonta před zahájením jeho projevu varovala, aby nezávislost Katalánska nevyhlašoval. „Evropa dala jasně najevo, že takový postup nebude akceptovat,“ řekl ministr kultury a mluvčí španělské vlády Íñigo Méndez de Vigo.
Tusk naléhá na Barcelonu
Také ministr hospodářství Luis de Guindos vyzval během včerejšího zasedání ministrů financí a hospodářství v Bruselu vládu v Barceloně, aby od vyhlášení nezávislosti Katalánska upustila. „Doufám, že zvítězí zdravý rozum,“ řekl Guindos a zároveň Puigdemontovi vytknul radikální a nezodpovědnou politiku, kterou prý přispěl k současnému chaosu.
K situaci v Katalánsku se vyjádřili i zástupci Evropské unie, pokračuje list Süddeutsche Zeitung. Například předseda Evropské rady Donald Tusk na vládu v Barceloně apeloval, aby se od Španělska neodtrhávala. „Žádám Barcelonu, aby zachovala ústavní pořádek a nevynášela žádná rozhodnutí, která by zabránila dialogu,“ upozornil Puigdemonta Tusk.
Jak německý list dále píše, Tusk se před několika dny obrátil přímo na španělského premiéra Mariana Rajoye s žádostí o zahájení rozhovorů s katalánskými představiteli.
Rajoy to ale odmítl s tím, že Španělsko svou ústavu schválilo spolu s Katalánskem. Předseda centrální vlády také podotkl, že region je stále španělským autonomním společenstvím a podle ústavy nemá oprávnění nezávislost vyhlásit. Za svůj nekompromisní postoj španělský premiér sklidil kritiku především v zahraničí, uzavírá německý deník Süddeutsche Zeitung.
Samostatnost už prakticky existuje
Komentátor švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung v souvislosti se včerejším projevem předsedy katalánské vlády píše, že Puigdemont nezávislou republiku vlastně už vyhlásil. V napjaté situaci Madridu poskytl jen několik týdnů navíc před tím, než samostatné Katalánsko doopravdy vznikne.
Současná situace prý připomíná potopení Titanicu. Zatímco na horní palubě se pije šampaňské a slaví se, v podpalubí každý utíká pryč. Pomyslnou loď nejdříve opustily významné podniky a banky sídlící v Katalánsku, následovali je vyděšení obyvatelé, kteří na ulicích vytvořili dlouhé fronty, aby si z bank vybrali své úspory a převedli je do bank v sousední Aragonii a Valencii.
A sebejistý kapitán plavidla se jménem Nezávislost, Carles Puidgemont, náhle nahání lidem hrůzu. Sám si totiž nechce všimnout toho, že se jeho loď blíží k ledovci. Předseda vlády a jeho separatistický kabinet si dokonce ani nedělají starosti s tím, že v referendu o nezávislosti Katalánska hlasovalo pouhých 42 procent obyvatel, podotýká komentátor švýcarského listu a pokračuje.
Nezávislost, přestože je ještě daleko, by pro Katalánce znamenala vyloučení z Evropské unie. Museli by si zřídit novou měnu a nové pasy. Před tím by ale jejich nový stát museli uznat ostatní. A doposud Katalánsku vyjádřili podporu pouze kurdští separatisté na severu Iráku.
Závislost na krajní levici
Jak Neue Zürcher Zeitung píše, dalším Puigdemontovým problémem je skutečnost, že kvůli získání většiny v regionálním parlamentu je odkázaný na podporu krajní levice. Přitom antikapitalistická strana Kandidátka lidové jednoty (CPU) má v úmyslu ihned po vyhlášení nezávislosti zmrazit bankovní účty, aby zabránila dalším únikům kapitálu, čteme v komentáři.
A pak je tu formace s názvem Republikánská levice Katalánska (ERC), která je Puigdemontovým spojencem a se kterou chce teď premiér vyhlásit vysněný nezávislý stát. „Chceme republiku, která nás ochrání. Ne stát, který nás utlačuje,“ zní jejich společný slogan. Fakt, že Puigdemont má s podporou těchto stran jen slabou většinu, dodává situaci v Katalánsku na dramatičnosti.
Na konci všeho by se přece jen zachráncem Katalánska mohl stát Mariano Rajoy. S pomocí článku 155 španělské ústavy totiž může donutit vzpurné regiony k dodržování povinností plynoucích z nejvyššího zákona. Podle komentátora švýcarského listu by tímto způsobem Rajoy mohl zachránit Katalánsko před srážkou s oním ledovcem.
Na konci čeká možná soud
Nicméně se prý zdá, že někteří o pomoc nestojí. A Puigdemont a jeho spojenci musí počítat s tím, že na konci dobrodružství kvůli zneužití úřadu a porušení ústavy možná stanou před soudem.
Případný soudní proces by ale neměl figurovat v popředí. Představitelé by se měli zabývat rozdělením katalánské společnosti, kterou bude nutné znovu stmelit. V současnosti jsou jedni pro nezávislost, druzí proti ní a spory dokonce rozdělují celé rodiny. Usmíření bude vyžadovat mnoho úsilí a taktické šikovnosti. Tu ale doposud neprojevila ani vláda v Madridu, ani v Barceloně, uzavírá komentář švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
