Situace v Arménii se vyostřuje. Parlament nezvolil vůdce opozice Pašinjana premiérem

Republikáni mají v parlamentu většinu. Formace ale Pašinjana odmítla podpořit i přesto, že žádného vlastního kandidáta nepostavila. Neúspěch rozhněval davy lidí shromážděné před budovou parlamentu, kteří sledovali zasedání na velkoplošné obrazovce.

Nikol Pašinjan následně vyzval národ ke generální stávce a „pokračování nenásilných a pokojných akcí občanské neposlušnosti“, například blokování silnic a železnic. Lidé ho poslechli a obsadili dálnici z Jerevanu k hlavnímu letišti, všímá si Rádio Svobodná Evropa ve svém jiném článku. Dodává, že úřady do ulic nasadily posílené bezpečnostní síly.

Demise po 11 dnech

Arménský zákonodárný sbor se sejde k druhé volbě premiéra znovu za týden 8. května. A Pašinjan opět kandiduje jako jediný. Prohlásil, že republikáni se „sami zničili tím, že vyhlásili válku vlastnímu lidu“, nicméně před příštím hlasováním s nimi chce ještě jednat. Pokud by ho poslanci nezvolili ani za týden, parlament bude automaticky rozpuštěn a budou následovat předčasné volby.

Kdo je Nikol Pašinjan, který sesadil premiéra Serže Sargsjana a stojí v čele mohutných všelidových protestů? Předsedu vlády tento opozičník přiměl k demisi už po 11 dnech masových protestů veřejnosti. A Pašinjan pak prohlásil, že je jediným politikem, který může tuto postsovětskou republiku vést, píše server francouzské stanice France 24. Podotýká, že 42letý vousáč se stal nadějí mnoha Arménů, kteří chtějí vybřednout z chudoby, v níž žije celá třetina národa.

Hned po Sargsjanově rezignaci Pašinjan prohlásil, že pokud mu lid premiérskou funkci svěří, je připravený se jí ujmout. Vyjádřil také ochotu jednat s prozatímním premiérem Karenem Karapetjanem, ale ten v pátek rozhovory odmítl. Pašinjan řekl, že Karapetjan „opakuje Sargsjanovy chyby“, a vyzval Arménce k dalším protestům. Podle něj chce vládnoucí Republikánská strana celou krizi jen prohloubit. Demonstrace tak pokračovaly i o víkendu.

Odvaha a kreativita

Nikol Pašinjan původně pracoval jako redaktor jednoho opozičního deníku, a proto na arménské politické scéně zaujímá zvláštní postavení. Podle sociologa Gevorga Pogosjana je jiný než ostatní opoziční politici – má prý „odvahu, nebojí se, je kreativní, důvtipný a energický“.

Než vyvolal celonárodní protesty, Pašinjan ušel v doprovodu svých stoupenců pěšky dvě stě kilometrů dlouhou cestu z metropole Jerevanu do druhého největšího města Gjumri, přičemž pochodníci často přespávali pod širým nebem. Podobnou kreativitu projevil opoziční politik i před posledními parlamentními volbami, kdy pořádal improvizované mítinky na dvorcích nebo střechách garáží.

Když se se svou stranou Občanská smlouva (KP) dostal v rámci opoziční aliance Cesta ven (Jelk) vloni do parlamentu, slíbil, že bude bojovat proti chudobě a korupci. Podle sociologa Pogosjana mu lidé věří, že nebude uzavírat tajné mocenské pakty a své hnutí nezradí.

Jméno Nikola Pašinjana je však spojeno i s tragédií. V roce 2008 byl jedním z vůdců, kteří vyvolali protesty proti Sargsjanovu zvolení prezidentem; demonstrace skončily potyčkami s policií, při nichž zemřelo deset lidí. Opozičník se několik měsíců skrýval, než se v roce 2009 dobrovolně vydal policii. V lednu 2010 ho soud poslal na sedm let do vězení, ale o rok později vyšel na svobodu v rámci amnestie.

Rusko je v obavách

S obavami sleduje nejnovější události ve své bývalé satelitní zemi Rusko. Moskva má v Arménii dvě vojenské základny. Prezident Vladimir Putin ve čtvrtek úřadujícímu premiérovi Karapetjanovi řekl, že nechce, aby zvítězili demonstranti, a byl by rád, kdyby se novým předsedou vlády stal někdo z vládnoucí strany.

Kreml se tak postavil proti arménské veřejnosti. Když se však na význam Putinových slov ptali novináři Pašinjana, označil vše za „nedorozumění“. Podle něj si je média špatně vyložila, protože prý „Rusko do arménských vnitřních záležitostí nezasahuje“.

Nikol Pašinjan každopádně ve svém úsilí nepolevuje. „Jestli nebudu zvolený premiérem já, nebude mít Arménie žádného,“ prohlásil. A následně svou poznámku upřesnil. „Nejde o to, že bych se musel stát předsedou vlády, ale o to, zbavit se zkorumpovaného systému,“ cituje vůdce arménské opozice server stanice France 24.