Šíření nepůvodních druhů ovlivňuje každý z nás. Zahrádky už byly zdrojem mnoha invazí, říká expert
Jaké jsou způsoby cestování invazních druhů? Hostem Magazínu Leonardo byl Adam Petrusek z Katedry ekologie a proděkan pro vědu a výzkum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„To, jak invazní druh překonával vzdálenosti, se historicky velmi měnilo. Hodně druhů je šířeno člověkem záměrně, kdy jsou přivezeny a vypuštěny do volné přírody,“ uvedl odborník.
Ten připomněl, že spolu s vysazenou rostlinou vysadíme také její souputníky. „Tak se šíří některé plevele, které pak působí škody v zemědělském prostředí i mimo něj.“
„Ostatně, zásadní invazní dominanty naší krajiny jako bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá nebo křídlatky byly všechny přivezeny jako rostliny okrasné, původně pro zahrádky, ale začaly kolonizovat volnou přírodu.“
Tři historické vlny šíření nepůvodních organismů
První velká vlna kolonizací nepůvodními druhy proběhla s rozvojem zemědělství, tedy v neolitu. „Tehdy se do střední Evropy dostala spousta rostlin ze Středomoří nebo Blízkého východu, které už ale nevnímáme jako nepůvodní druhy. Třeba koukol, vlčí máky a chrpy jsou tu jen pár tisíc let.“
Druhá velká vlna výměny živočichů a rostlin mezi kontinenty je z počátku novověku s velkými zámořskými objevitelskými cestami. „Přivezli jsme si třeba brambory a naopak do Ameriky se dostaly plodiny starého světa, a s nimi plevele, patogeny, ale i okrasné druhy nebo obohacení fauny kvůli lovu.“
Máme tu japonské jeleny, protože lovcům zřejmě evropský jelen nestačil. Také ryby se vozí mezi kontinenty tam a zpět.
Adam Petrusek
Třetí velkou vlnou kolonizace je dnešní doba. „Část nových druhů se zavleče s mezinárodním obchodem, kdy se vajíčka, semena a volné organismy dostanou do balení, do kontejneru nebo cestují na lodích.“
Nebojujme s tím, co nepůsobí masivní škody, ale soustřeďme se na prevenci
Cest, jakými se nepůvodní druhy šíří, je mnoho. „A na každou se v případě snahy o prevenci musíme podívat zvlášť. Letištní kontroly chtějí, aby si cestující vyčistili boty, fungují velmi přísné restrikce stran importu rostlinných a živočišných druhů.“
Z hlediska ovlivnění budoucích invazí je klíčové zachytit je včas. „Není třeba bojovat s extrémně rozšířenými druhy, pokud nepůsobí masové škody, ale spíš zabraňme rozšíření těch druhů, u kterých všechno naznačuje, že by mohly později způsobit problém.“
Velkým problémem je třeba voda, která se používá jako zátěž, aby loď měla správný ponor. V ní je spousta organismů, které cestují z přístavů do přístavů.
Adam Petrusek
„Legislativně můžeme zakázat třeba nějaké cesty, obchod s určitými druhy, můžeme zakazovat vysazování některých druhů,“ naznačil možnosti boje cestou zákona vědec.
Podle něj každý z nás ovlivňuje, zda se šíří nebo nešíří invazní druhy. „Rostlinky na zahrádce byly už zdrojem mnoha invazí na nejrůznějších kontinentech. Okrasné rostliny jsou potenciálním zdrojem invaze, protože velmi často se dobře pěstují, vydrží zimu a snadno se množí.“
„Příkladem mohou být i malé želvičky. Těch jsou v naší krajině vypuštěny spousty a je jen otázkou času, kdy přijde natolik teplá zima, že se u nás budou úspěšně rozmnožovat,“ shrnul Adam Petrusek.
Související
-
Invazní druhy se týkají každého z nás
Až 13 miliard eur ročně stojí Evropskou unii náklady a ztráty související s nepůvodními druhy rostlin a živočichů, které se zásluhou lidské činnosti rozšířily.