Šikovní francouzští neandrtálci
Neandrtálci dovedli vyrobit tenkou šňůrku. Přímý důkaz vědci objevili na nalezišti Abri du Maras v jihovýchodní Francii.
Pokud jde o pohled na neandrtálce, existují dva tábory. První je spatřuje jako behaviorálně rigidní lovce, kteří se specializovali na lov velkých zvířat. Podle druhého, který získává převahu, byli naopak velmi flexibilní a dokázali využívat velké množství zdrojů včetně rostlin a malých zvířat. Teorii o behaviorálně flexibilních neandrtálcích podporují i nové objevy z francouzské jeskyně, kterou neandrtálci obývali asi před 90 000 lety – tedy v době, kdy po moderních lidech Homo sapiens v Evropě ještě nebylo ani památky. To, co zdejší neandrtálci uměli, tak nejspíš vynalezli na vlastní pěst.
A bylo toho docela dost. Tým francouzských, španělských a amerických vědců z nalezených artefaktů vyčetl, že neandrtálci se živili nejen velkými zvířaty, ale také ptáky, rybami, králíky, rostlinami a dokonce i houbami. Šestice kamenných hrotů ukazuje na rozvinutou technologii vrhacích zbraní. Snad nejzajímavějším objevem je ale kousek tenké šňůrky vyrobené ze stočených rostlinných vláken. Na neandrtálských nalezištích se již dříve našly provrtané mušličky, kosti a kameny, které byly zřejmě nošeny na krku jako ozdoby. Přímý důkaz o tom, že neandrtálci mohli vyrábět i šňůrky náhrdelníků, ale až dosud chyběl.
Zdroj: Quaternary Science Review
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.