Šičkám v rozvojových zemích kvůli koronaviru ubývá práce a jejich rodiny hladoví

19. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Šička v Myanmaru

Následky pandemie koronaviru dopadají na zaměstnance v nejrůznějších oborech. Zasažený je také textilní průmysl a s ním i šičky oděvů pro světové značky, jakými jsou Adidas nebo H&M. Pracovnice oděvního průmyslu v rozvojových zemích teď říkají, že jim často nezbývají peníze ani na jídlo.

Informuje o tom německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Šičky po celém světě nemají dostatek práce kvůli stornovaným zakázkám. Firmy je ruší kvůli pandemii koronaviru, zavřeným obchodům a také více než desetinásobným cenám za leteckou přepravu materiálu. Pro řadu pracovnic v textilním průmyslu v Bangladéši, Barmě, Indonésii nebo Pákistánu to znamená ztrátu většiny příjmů, nedostatkem jídla následně trpí celé rodiny.

Čtěte také

Ženy v průzkumu amerického nevládního Konsorcia pro práva dělníků uvedly, že samy musí vynechávat některé pokrmy, aby svým dětem zajistily plný talíř. „Hlad a nejistota stravy se postupně rozšiřují v rámci všech výrobních článků,“ píše ve studii její spoluautorka a politoložka z Sheffieldské univerzity Genevieve LeBaronová.

Na to upozorňuje také Světový potravinový program. Tato organizace Spojených národů varuje před pandemií hladu, která může postihnout až 270 milionů lidí.

Autoři studie nešetří kritikou velkých oděvních podniků. „Hospodářské potíže se jim podařilo přesunout na samý konec výrobních procesů, na dodavatele a pracovníky,“ píše se ve zprávě. Výsledky průzkumu se zakládají především na zpovědích pracovníků textilního průmyslu, kterých autoři vyslechli na čtyři sta.  

Neproplacené zakázky

Výsledky jsou přitom podle německého listu alarmující. Zpráva uvádí také jména nadnárodních společností, pro které pracovníci v lepších dobách pracují. Frankfurter Allgemeine Zeitung se proto zeptal na reakci alespoň dvou z nich – řetězců Adidas a H&M.

Čtěte také

Adidas podle svého mluvčího veškeré platební závazky beze zbytku naplnil. V zásadě prý platí, že firma všem dodavatelům i v době pandemie zajišťuje smluvené pracovní podmínky, přiměřené mzdy a bezpečné pracovní prostředí.

Společnosti také zdůrazňují snahu o co nejlepší zabezpečení svých dodavatelů. Řetězec H&M údajně několikrát naléhal na zvýšení minimální mzdy v Bangladéši.

Nicméně autoři studie podotýkají, že klesající příjmy textilních podniků vedou k šíření hladu mezi rodinami pracovnic těchto společností. Tento vývoj je jednak přímým důsledkem koronavirové pandemie, zároveň ale nepřímým následkem dlouhodobě velmi nízkých mezd šiček. Jedna žena z Barmy například uvedla, že kvůli nedostatku peněz musela jíst třikrát denně rýžovou polévku.

Dodavatelé světových značek z rozvojových zemí navíc již od první vlny pandemie bojují o proplacení zrušených zakázek. Podle Konsorcia pro práva dělníků společnosti jako Adidas, H&M nebo Ikea přislíbily jejich plné uhrazení.

Dvacet dalších koncernů však případné vyrovnání nijak nekomentovalo. Ze studie přitom vyplývá, že kvůli odstávce výroby se letos na evropský a americký textilní trh dostane méně zboží v celkové hodnotě kolem 16 miliard dolarů.

Šičky bez příjmu

Analýza vypočítává, že o příjem v tomto roce přišla úplně asi čtvrtina dotázaných pracovnic, dalších jedenáct procent je bez práce částečně. Dvě třetiny tedy šijí dál, ovšem i těm se životní podmínky ztížily. Pokud před pandemií vydělávala šička v průměru 187 dolarů, tedy v přepočtu asi čtyři tisíce korun měsíčně, v současnosti je to 21 procent méně.

Čtěte také

Takový rozdíl je ovšem pro mnohé rodiny zásadní. Asijská rozvojová banka varovala, že letos kvůli pandemii koronaviru ztratí asijský pracovní trh až 166 milionů míst. OSN se zase obává, že počet lidí žijících pod hranicí chudoby naroste až o 150 milionů.

Třicet procent dotázaných pracovnic textilního průmyslu uvedlo, že poté, co přišly o práci, nemají žádný příjem. Pro rodiny bez úspor je taková ztráta nebezpečná. Asi tři čtvrtiny z dotázaných žen, které ztratily zaměstnání, uvádí, že od vypuknutí pandemie ony samy nebo členové rodiny nemají čas od času co jíst, pětina oslovených se s hladem potýká dokonce denně.

Pokud vypadne chudé rodině příjem, přicházejí na řadu půjčky, protože státní pomoc není mnohdy příliš velká. Úrokové sazby v rozvojových zemích se ale navzdory světovému trendu jejich poklesu pohybují kolem 15 procent. Dlužníci se tak v těchto částech světa potýkají s následným splácením dlouhé roky.

Jihovýchod Anglie se připravuje na zmatky kvůli tvrdému brexitu. – Černá hora buduje svou vůbec první dálnici. Obrovský projekt se ale stává dluhovou pastí, která přinesla závislost na Číně. – A experti na životní prostředí se spojují s novináři v ofenzivě proti ničení Arktidy.

Poslechněte si sobotní výběr ze zahraničního tisku, který připravil Jakub Rerich. 

autoři: Jakub Rerich , ert
Spustit audio

Související