Shavit o „doktorech z dovozu“: Je dobře, že to soud neodsoudil. Zákon neřeší obsah volební kampaně

2. září 2026

Kontroverzními předvolebními plakáty z roku 2024, které byly namířené proti migračnímu paktu Evropské unie a zneužívání sociálních dávek v romské komunitě, nespáchalo hnutí SPD trestný čin podněcování k nenávisti ani jinak nepřekročilo zákon, rozhodl v úterý pravomocně pražský městský soud. „Je dobře, že soud nic neodsoudil,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Anna Shavit z Katedry marketingové komunikace a public relations na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Předsedkyně odvolacího senátu v úterý konstatovala, že není úkolem trestního soudu rozhodovat, které politické názory jsou správné. Úkolem bylo posoudit, jestli hnutí SPD překročilo hranice dané trestním právem. V rozsudku zaznělo, že „použitá forma byla výrazná, zjednodušující, místy provokativní, na hraně dobrého vkusu, ovšem takový způsob vyjadřování je pro předvolební agitace a debaty v zásadě typický“. Souhlasíte s tím, že to byl typický prostředek v předvolební kampani?

To je samozřejmě otázka na místě, ale spíše se pojďme podívat na to, jak jsou kampaně a politická reklama u nás nevymezené. V podstatě všechno, co řeší zákon o volebních kampaních, transparentnosti a cílení politické reklamy, je, jak volby proběhnou – mají probíhat čestně a poctivě.

Čtěte také

Myslím si, že je do velké míry správně, že co se týče samotné politické reklamy, zákon vůbec neurčuje, jaký má být obsah. On se soustředí na to, aby bylo jasné, kdo to zadal, kdo to vyrobil, kdo to zaplatil.

V porovnání s klasickou reklamou, která zabraňuje například používání dětí a podobně, nejsou v politické reklamě žádné limity.

Hnutí SPD použilo něco, co pobouřilo veřejnost, ale řešilo se to skrze jiná pravidla, než je zákon o volebních kampaních. Ale když se podíváme na samotný zákon a způsob komunikace ve volebních kampaních, tak tam nejsou v podstatě žádné limity pro obsah.

Plakát SPD, předvolební kampaň

A je možné, že hnutí SPD tento rozsudek teď marketingově využije před dalšími říjnovými volbami?

Čtěte také

Uvidíme, čeho bude jako hnutí SPD schopno. Navzdory tomu, že jim relativně stabilně roste členská základna, tak jejich kandidáti do Senátu jsou hlavně lidé z hnutí PRO, to znamená, že SPD je dlouho v jakémsi útlumu.

Může se stát, že tento rozsudek bude potvrzením toho, že co v SPD říkají, je pravdivé, a můžou v tom pokračovat.

Ostatně myslím si, že v kampani budeme vystaveni záplavě obrázků, které budou vygenerovány umělou inteligencí. A nedělala bych si žádné velké iluze o tom, zdali to bude působit čestně či poctivě.

„Milník“ SPD

Jak konstatoval v úterý soud, jednalo se o zjednodušení komunikace, sociálního tématu a kritiku politických protivníků. Znamená to, že po úterý je tahle metoda úředně povolená? Bude dehonestujících kampaní, které používají extrémní zkratky, v Česku přibývat?

Největší problém vidím v tom, že to bylo zkoumáno na soudní úrovni. Nechutné prostředky volebních kampaní se objevovaly i předtím, ale v tuto chvíli SPD vytváří milník, který ale žádný milníkem není. Věci, které byly za hranou dobrého vkusu či urážlivé, se objevovaly už předtím. Ale se to do velké míry jako předcházelo. 

Myslím si, že je dobře, že soud nic neodsoudil. Protože kdyby ještě došlo k limitům, k tomu, co může být obsahem politické reklamy, tak by upadající politická participace klesla dolů. Paradoxně by to mnohem víc pomáhalo stranám, které komunikují extrémní obsah.

Čtěte také

Narážím třeba na druhé kolo prezidentské volby. Pamatujete si billboard, který říkal, že generál Petr Pavel nás chce zatáhnout do války, že bude mobilizace? Obsahově to také selhalo, ale nikdo se vůči tomu takto ostře nevymezil.

A historických příkladů – ačkoliv je historie našich moderních volebních kampaní relativně krátká – které jsou za hranou dobrého vkusu či obsahu, je více. Třeba v první prezidentské kampani byla osočena žena Karla Schwarzenberga, že někde používala nacistické pozdravy a tak dále.

Poslechněte si celé audio, kde na rozsudek reaguje také odborník na extremismus Miroslav Mareš z katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

autoři: Šárka Fenyková , kma
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.